Tomáš Růžička patří mezi demonstranty, kteří 17. listopadu 1989 došli na pražskou Národní třídu a čelili tam tvrdému policejnímu zákroku. Bylo mu přes padesát a nepatřil tedy ke studentům, ale k protikomunistické opozici. „Aby to nebylo jenom na studentech,“ poznamenal s úsměvem. Je ironií osudu, že demonstrace se zúčastnil také jeden z jeho tří synů.

O zážitcích z akce, která totálně změnila osudy Čechů a Slováků vyprávěl přítomným Čáslavanům. Největší zájem ale vzbudil vyprávěním o tom, jak se za zvláštních okolností stal chartistou. Jeho jméno na seznam připojil totiž jeden z jeho kolegů, poté co byl svědkem, jak Tomáš Růžička veřejně hájil prohlášení Charty 77.

„Herci, muzikanti, malíři, všichni podepisovali Antichartu a já jsem během nějaké hádky srdnatě Chartu hájil. A on si řekl, že když to tak hájím, tak s tím souhlasím, a tak mě tam v dobé víře napsal. Ale pak mu to asi došlo a neměl odvahu mi to říct,“ zavzpomínal Tomáš Růžička. Měl dokonce obavu, jestli se nejedná o provokaci ze strany Státní bezpečnosti.

Zdroj: Youtube

Po vyjasnění situace se mu ozval profesor Jan Patočka s nabídkou vyškrtnutí jeho jména ze seznamu. Jelikož podpisem Charty 77 vlastně jen stvrdil svoje názory a dlouhodobé postoje, vyškrtnout se nenechal. „Tehdy jsem se rozhodl, že na to nepřistoupím, že když už se jednou zveřejnilo, že jsem signatář, také jím zůstanu,“ okomentoval nabídku duchovního otce Charty 77.

Následoval vyhazov z Akademie věd a „kariéra“ vrátného a topiče. Tuto dobu ale po intelektuální stránce využil. Přeložil knihu Úvod do fyziky plazmatu, která sklízela úspěchy. Jen jako překladatel musel být uvedený někdo jiný. Učil se latinsky, studoval hudbu, přepisoval samizdat. Spolupracoval se socioložkou Jiřinou Šiklovou při výběru překladů knih ze zahraničí.

Připomenutí 34. výročí listopadové sametové revoluce setkáním v Mahenově ulici v Čáslavi.
V Čáslavi se připojili k oslavě svobody. V symbolický čas zazněla modlitba

Charta 77 nebyla jediná protistátní aktivita, které se věnoval. První zkušenost získal již v počátcích normalizace, v roce 1971, kdy byl vyslýchán a poté byla v jeho bytě provedena domovní prohlídka. Tehdy hledali letáky o svobodných volbách, část jich k dalšímu šíření také převzal. Tomáš Růžička aktivně protestoval i proti invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 a v protestech pokračoval i v období normalizace. Zúčastnil se mnoha protirežimních demonstrací. V roce 1968 podepsal výzvu Dva tisíce slov a dál ji pak propagoval a rozšiřoval.

Tomáš Růžička je „vyrovnaný, zásadový a přímý“, stojí ve spisu, který o něm vypracovala Státní bezpečnost. Tak ho vnímali kolegové z Akademie věd, když o něm StB získávala na začátku normalizace informace. Ta charakteristika byla výstižná. „Estébáci“ se o tom v následných letech sami přesvědčili. Čáslavští se přesvědčili ještě o dalších skutečnostech. Město navštívil statečný, moudrý a laskavý muž - Tomáš Růžička s manželkou!

RNDr. Tomáš Růžička CSc. se narodil ve Veselí na Moravě 8. prosince 1937. Jeho otec tam sloužil jako farář Českobratrské církve evangelické. Za dva roky se rodina stěhovala do Třebechovic pod Orebem. Po skončení války vstoupil do skautského oddílu. Vystudoval gymnázium a pokračoval na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Po dokončení studia byl přijat do zaměstnání ve Fyzikálním ústavu, kde se zabýval fyzikou plazmatu. Po převratu přijal místo tajemníka místopředsedy v Akademii věd.