Na programu slavnosti Šavuot byly výtvarné dílny a ochutnávka typických pokrmů židovské kuchyně. Návštěvníci se dozvěděli, proč se během svátku zdobí synagogy zelenými ratolestmi, a která tradiční jídla se v současné době na tento svátek připravují. Zaujal příběh Rút, který se vztahuje k svátku, květinová dílna a ochutnávka tradičních jídel. A také kvíz z vědomostí o tomto svátku. Ten byl odměněn sladkostmi ve tvaru Tóry.

Hebrejské slovo Šavuot znamená „týdny“, protože svátky Šavuot a Pesach, oddělené obdobím sedmi týdnů, spolu souvisejí. Svátek Pesach, připomínající osvobození z egyptského otroctví, je svátkem svobody fyzické. Lidská svoboda je však úplná jen tehdy, je-li i svobodou ducha. Tu v židovské tradici přináší po sedmitýdenním putování z Egypta darování Tóry na hoře Sinaj. A protože Tóra je přirovnávána k mateřskému mléku, ze kterého pramení moudrost, je zvykem jíst mléčná jídla, tvarohové koláče, palačinky s tvarohem a podobně.

| Video: Youtube

Jelikož je svátek spojený s první úrodou, tak se v Izraeli synagogy zdobí klasy obilí a květinami. V Česku je do sklizně obilí ještě daleko, proto se synagogy zdobí květinami, případně čímkoliv z přírody. Během svátku se čte kniha Rút, která se pojí s obdobím sklizně a zároveň připomíná krále Davida. Ten byl totiž potomkem Rút, která jako cizinka přijala židovskou víru.

Poděkování za nevšední zážitek patří řediteli Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové Marku Lauermannovi a zakladateli a předsedovi správní rady téhož fondu Martinu Lieblovi. A také kuchařkám, které napekly všechny ty dobroty, bez kterých by Šavuot nebyl tím pravým Šavuotem. A nejvíce dětem, které pomáhaly s organizací svátku. Díky nim i v Čáslavi dochází k obnovení židovských tradic, které přerušily dva totalitní systémy.

Nezbývá než pozvat návštěvníky opravené čáslavské synagogy na příští slavnosti slovy „Chag Šavuot Sameach“, tedy „Přejeme vám šťastný Šavuot“.