Zmijovec nebo také Arónova hůl, latinsky Amorpophallus, je teplomilná rostlina z čeledi áronovitých. Má skvrnitý stonek podobný hadí kůži, na jehož konci je deštníkovitý list s mnohonásobně dělenou čepelí. Pochází z tropických deštných pralesů Asie. Rozšířen je i v tropických oblastech Afriky a Austrálie. Vyrůstá z podzemní hlízy, která slouží jako zásobárna látek pro růst květenství.

Z hlízy nejdříve vyroste jen část listu a mohutné květenství, které je zabaleno do ochranného toulce. Teprve když uvadne a opadne, vyroste celý list do své plné velikosti. Ten však po skončení vegetačního období zasychá a celá rostlina přechází do vegetačního klidu. Na jaře se vše opakuje.

Zdroj: Youtube

Zmijovců existuje kolem 200 druhů, nejčastější je zmijovec indický, největší zmijovec titánský. „Vůně“ květu je pro opravdu pro silné povahy. Kvůli lákání hmyzu k opylené totiž páchne po zkaženém mase. Existuje však způsob, jak pěstovat zmijovec v místnosti bez tohoto zápachu. Stačí v okamžiku, kdy se květenství začne otevírat vylomit palici se samičími květy a odstranit tak zdroj zápachu. Barevný toulec bude zdobit rostlinu kratší dobu a nedočkáme se semen, ale zabráníme nepříjemnému pachu.

Zmijovce se mimo oblast přirozeného výskytu pěstují jako okrasné rostliny. Ve svém domácím prostředí se však pěstují jako užitkové polní plodiny. Hlízy obsahují škrob a jsou po uvaření jedlé, používají se jako naše brambory. V Indii se plátky hlíz suší a nahrazují chléb, v Japonsku se hlízy zmijovce suší a melou na mouku, ze které vyrábějí nudle a pečivo.

Podruhé v roce kvetoucí pavlovnie plstnatá v Čáslavi.
Co se děje s přírodou? V Čáslavi podruhé v roce vykvetla pavlovnie plstnatá

Vraťme se ale k čáslavskému zahrádkáři, který vyrytí hlízy okomentoval: „Před asi patnácti lety se mi se substrátem dostala do skleníku hlízka zmijovce. Přestože jsem ji ignoroval, ona si tam vesele vegetila. Při rytí už neměla listy, takže se se zeminou zcela náhodně přemisťovala po celém skleníku. Je zázrak, že se po tolik roků dokázala vyhnout rýči a dokonce se rozmnožila.“ A dále dodal: „Letos jsem ji vzal na milost. Uklidil jsem ji do sklepa a na jaře ji zasadím do květináče s dobrým humózním substrátem. Po tolika letech ústrků si to zaslouží, kór když je to teď mediální hvězda!“

Co je na hlíze z Čáslavi tak zajímavého? Vždyť zmijovec není nijak vzácný, v minulosti býval často pěstován našimi předky, přestože je nyní téměř pozapomenutou rostlinou. Ani rozměr a hmotnost hlízy není po tolika letech nijak výjimečná. Šokující je však skutečnost, že tropická rostlina přežila české mrazivé zimy. Byla sice ve skleníku, ale ten je celou zimu otevřený, aby zemina promrzla. A přestože byl zmijovec zaryt, byla to malá hloubka. A přesto vydržel. To, že dokázal přežít, svědčí jednoznačně o oteplování v posledních desetiletích.