Hlavním předmětem setkání bylo v první řadě představení týmů, zhodnocení jejich dosavadního působení a debata o možnostech budoucího systémového zakotvení. Unikátnost týmů spočívá především v jejich multidisciplinaritě, tedy složení z odborníků z různých sfér – sociálních pracovníků, speciálních pedagogů, psychologů, pedopsychiatra a zdravotní sestry. To týmům umožňuje vidět konkrétní případy v souvislostech, rozklíčovat je a společně nastavit komplexní a efektivní systém podpory a péče, ať už se jedná o dítě, rodinu nebo dokonce školu. Vedle přímé klientské činnosti usilují o zvýšení kompetencí v oblasti péče o duševní zdraví těch, kteří mají na dětské duševní zdraví největší vliv, tedy především pedagogických pracovníků a rodičů.


Kromě členů týmů se debaty se zástupci z MŠMT účastnili také zástupci České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, která je odborným garantem projektu. Klára Laurenčíková, předsedkyně ČOSIV, odbornice na práva dětí a nově zvolená vládní zmocněnkyně pro lidská práva, uvedla, že díky pouhému necelému ročnímu působení týmů. se intenzita volání po hospitalizaci dětí, akutní medikaci a psychiatrické péči v regionu snížila. Pozitivní vliv a znatelný přínos působení týmů v ORP Kutná Hora potvrdily během diskuse také ředitelky dvou základních škol a vedoucí pracoviště Pedagogicko-psychologické poradny v Kutné Hoře. Výchovná poradkyně z nedaleké ZŠ Zbraslavice označila spolupráci s týmem za velmi důležitou, obohacující a klíčovou pro jejich školu.

Je zřejmé, že udržitelnost a vznik podobných týmů na celostátní úrovni by mohl být efektivní cestou ke zlepšení situace na poli duševního zdraví dětí, která je čím dál více alarmující a podpoře škol, které vzdělávají různě ohrožené a znevýhodněné děti bez systémově ukotvené odborné podpory. V České republice dramaticky narůstá počet dětí, které vyhledávají odbornou pomoc kvůli duševním obtížím, a dokonce i sebevražedným myšlenkám. Tragické incidenty ze školského prostředí, které se objevují čím dál častěji, nám ukazují, že je čas bít na poplach a neodkladně situaci řešit. Součástí tohoto řešení by mohl být právě vznik multidisciplinárních týmů duševního zdraví, v ideálním případě v každé obci s rozšířenou působností, které dokážou včasně, koordinovaně a odborně zasáhnout, rozklíčovat příčiny problémů a potřeby dětí a přeložit je rodině, škole či dalším službám, se kterými spolupracují na stabilizaci dané situace. Zároveň by mohly být účinnou oporou pro pracovníky školních poradenských pracovišť, učitele a další pedagogické pracovníky, jelikož zvýšení jejich kompetencí v oblasti péče o duševní zdraví dětí je dalším pilířem mostu k lepším zítřkům.