"Od doby své výstavy v Besedě nás navštěvoval na baru Klubu. Zjevoval se pravidelně v začínající noci, nebo, chcete-li, pozdě večer. Menší, vlasy a vousy skoro po pás, na hlavě klobouk. Takový trochu do cikánska. No, jak říkám: boží člověk. Pak, čas oponou trhnul, změněn svět (to už někdo kdysi napsal). Igora Ševčíka si vybral pan ministr Uhde jako poradce na svém ministerstvu. Takže Igor, ač ho cesty života zavedly ze slovenské vsi až na pražský Spořilov, to měl pak do Malostranské kousíček.

Tam jsme mnohokrát do brzkých ranních hodin klábosili o kreslení, hudbě, o krásných dámách, z nichž jednu, Kateřinu, pojal i za manželku. Jak se tak zpívá:“…nedaleko od Trenčína, bývá moje Kateřina…“. Kateřina, tedy Káča, sice nebyla od Trenčína, ale třeba se tak časem cítila.

Bohužel pak Igor odešel. Za Vláďou Jiránkem, za Jirkou Winterem a dalšími, kteří se přestěhovali od besedního baru k tomu nebeskýmu. Po jeho odchodu jsme mu udělali dvě výstavy v Ratajích nad Sázavou. A letos do třetice všeho dobrého.

K jeho nedožitým sedmdesátinám tady Igora „pověsíme“ až do 11. února příštího roku, kdy si při dernisáži dáme společně hlt borovičky k jeho narozkám. Igore, udělej si prosím čas letos 2. října kolem třetí odpoledne a koukni se, co Tvá manželka vybrala k Tvým sedmdesátinám za obrázky a kalendáře. Určitě budeš spokojený. A vás všechny ostatní zvu za Klub Čtrnáctka na vernisáž výstavy „Igor Ševčík“ do Rataj nad Sázavou v sobotu, 2. října ve tři hodiny odpoledne."

Autor: Ota Kmínek