Pavel Panýrek s rodiči a přítelkyní bydlí před filipovským zámkem, přímo u vstupu do parku. Když se do Filipova s rodiči přistěhoval, park ho okamžitě okouzlil a jeho špatný stav nenechal chladným. Okamžitě přiložil ruku k dílu a to trvá dodnes. Za tři desetiletí to nejsou desítky ani stovky hodin, ale tisíce, které bezplatně odpracoval ve filipovském parku.

Nyní je situace s péčí o park jiná. Město Čáslav se o místo, které slouží k relaxaci nejen místních občanů, stará, současná revitalizace, včetně výsadby nových stromů je toho důkazem. Pavel Panýrek se o park stará i nadále, samozřejmě pod dohledem odborných pracovníků. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže dělat všechny práce, ale i tak se celý rok nezastaví.

Všichni to známe ze svých zahrádek. Hrabání, vyřezávání náletových dřevin, udržování cestiček, nikdy nekončící práce. S tím rozdílem, že Pavel Panýrek dělá to samé na více než čtyřech hektarech! A když ho náhodou nevidíte pracovat v parku, vězte, že pracuje na zahradě svých rodičů či tatínka své přítelkyně, a nebo na pozemcích čáslavské Diakonie Českobratrské církve evangelické.

Rozhovor s Pavlem Panýrkem je těžký. Na otázku, proč se stará a dokonce zdarma o park, odpověděl holou větou: „Protože mě to baví!“ A ztrácet čas fotografováním? Tak to je to samé. Pár snímků a už utíkal tahat větve pokácené lípy, vždyť se začíná stmívat. A park má přes čtyři hektary, škoda každé minuty!

Ze sousedského jarmarku na dvoře a zahradě katolické fary v rámci festivalu Dvorky v Čáslavi.
Sousedský jarmark na festivalu Dvorky zaujal Čáslavské i přespolní

Kdyby bylo možné klonovat lidi, Pavel Panýrek by byl jistě prvním adeptem. Takové pracovníky by potřebovalo každé město. Ale teď vážně. Až uvidíte v parku tohoto pracanta, nebojte se za ním zajít. Rád vám poví podrobnosti o historii parku, o každičkém zákoutí, stromu či rostlině. A když tam zrovna nebude? Lehce se po něm doptáte. A klidně pod přezdívkou. Místní mu totiž přezdívají „dříč z parku“!