Třicet osm zástupců škol z Kutnohorska a dalších pilotních regionů Eduzměny navštívilo deset škol a zúčastnilo se odborných přednášek. Cílem cesty bylo načerpat inspiraci v zemi, která má dobré výsledky zejména ve well-beingu žáků a je zajímavá i způsobem organizace škol.

Mezi ministerstvem a školami zde fungují tzv. school boards – holandské verze českého středního článku. Ty za školy řeší nábor zaměstnanců, údržbu budov i vzdělávání učitelů. Díky tomu není vedení škol tak přetíženo provozními a administrativními povinnostmi.

„Dalším cílem je prohloubit propojení lidí z regionu,“ komentoval výjezd Ondřej Matějka, ředitel vznikajícího Centra podpory vzdělávání, které cestu uspořádalo.

Celkově skupinou rezonovaly silné dojmy z krásné architektury a nábytku, prosklené třídy a že tamní děti tráví zpravidla několik přestávek denně povinně venku. Že je na tamních školách velké ticho, že školy úzce spolupracují se svým širším okolím nebo že v Nizozemí chodí děti na základní školu od 4 do 12 let. „Nezažívají tedy stres ze změny budovy a zvykají si po celou dobu stejná pravidla,“ řekla Miroslava Vagenknechtová, regionální průvodkyně Eduzměny/CPV a ředitelka chrudimské mateřské školy.

Skupina ale také viděla, že tamní školy mnohdy nemají vlastní jídelnu a tělocvičnu a vozí děti i čtvrt hodiny daleko autobusem nebo že ani čtyřleté děti po obědě neodpočívají, ale pokračují ve výuce.

close Z výjezdu učitelů z Kutnohorska za inspirací do Nizozemska. info Zdroj: Lucie Römer zoom_in Z výjezdu učitelů z Kutnohorska za inspirací do Nizozemska.

„Školy jsou v Nizozemí prostoupeny jakousi lehkostí a klidem, který však není vynucován dosazenou autoritou. Umožňují ho spíš srozumitelně nastavené role a vzájemná spolupráce,“ uvedl Miloš Březina, vedoucí kutnohorského Týmu duševního zdraví. Holanďané podle něj lépe rozumějí potřebám dětí a žáci a učitelé mají méně hierarchický vztah. Děti si určují svoje rozvojové téma a učí se již od raného věku přemýšlet o své osobnosti, limitech a silných stránkách. „To je vynikající prevence duševních obtíží,“ okomentoval to Březina.

„Hodně mě tam zaujal důraz na rozvoj socio-emočních dovedností dětí, například metodou PBIS,“ řekla Lucie Francová, vedoucí oddělení školství a kultury na Městském úřadě v Kutné Hoře. V mnoha třídách při vstupu do třídy děti na nějaké vizuální pomůcce označí, s jakou náladou přichází do školy, povídají si o tom s učiteli a během dne mohou své znaménko změnit. „Více řeší individuálně každého žáka,“ uvažuje Francová. Každá škola si zároveň stanovuje základní pravidla práce a chování, která důsledně dodržují všichni žáci i zaměstnanci. „Vytváří to bezpečné prostředí,“ dodala Lucie Francová.

Zástupkyni ředitelky Základní školy Církvice Šárce Viktorové se líbilo, jak nizozemská vzdělávací zařízení zapojují rodiče. „Třeba i formou společné snídaně či večeře,“ upřesnila. Ocenila také, že přizývají žákovské parlamenty do školské rady nebo že vedou školní týmy každodenní porady k úvodu a konci dne zaměřené na pocity. „A že dají dětem možnost jít ven i v dešti,“ usmála se Šárka Viktorová.

Tak schválně, co z inspirace, kterou skupina v Nizozemí načerpala, se propíše do kutnohorských škol. Až uvidíte po školním dvoře běžet ovci, víte, odkud vítr fouká.