Právě začíná hodina matematiky a deváťáci mají na programu rovinné útvary. Když si ale s učitelkou Jarmilou Klaudysovou povídají o cíli hodiny, na interaktivní tabuli bliknou slova „Na zadaných úlohách a postupech řešení sleduji svoji cílevědomost.“

Klaudysová u svých studentů totiž už třetím rokem měkké dovednosti v propojení s výrazy či geometrií cíleně rozvíjí. „Na rozvoj dovedností se v matematice cíleně zaměřujeme minimálně dvakrát týdně,“ řekla pedagožka. A na této škole v tom rozhodně není sama.

Soft skills ve fyzice i matematice

Ve škole se během covidu diskutovalo o tom, jak při výuce více zohledňovat klíčové kompetence (měkké dovednosti). „Hledali jsme způsoby, jak dávat zpětnou vazbu o rozvoji dovedností žákům,“ zavzpomínal ředitel školy Petr Jíša.

Pomohla jim až metodika Skills builder od organizace Schola Emprica. Sbor oslovilo, že metodika pracuje právě s dovednostmi, které je žádoucí rozvíjet i podle ministerských Rámcových vzdělávacích plánů. Tedy se schopností naslouchat, prezentačními dovednostmi či cílevědomostí.

„Líbilo se nám, že je v ní každá dovednost přehledně rozpracovaná do návazných kroků, takže každý může zjistit, kde aktuálně je a jakými kroky se může posouvat k plnému zvládnutí těchto dovedností,“ dodal Jíša.

Konkrétně v hodinách Klaudisové to pak vypadá třeba tak, že si se žáky na začátku hodiny kromě cíle z oblasti vědomostí pojmenují i cíl v rovině dovedností, na konci hodiny každý hodnotí.

Celý sbor po seznámení s metodikou Skills Builder hlasoval, zda bude metoda zavedena. „Z šedesáti učitelů byl proti jen jeden hlas,“ uvedl ředitel. Několik učitelů pak prošlo školením a nyní vedou své kolegy v setkáních, kde mají všichni možnost dovednosti trénovat.

Škola nezavedla pro rozvoj dovedností samostatný předmět, spíše pro něj hledá příležitosti v běžných hodinách. „Základem je naučit se ty dovednosti vidět. Teprve pak je šance, že je budeme reflektovat a zamýšlet se nad tím, jak je cíleně rozvíjet,“ vysvětlil Jíša.

Například situaci, kdy spolužáci navzájem zakrývají jeden druhému společné řešení, lze využít k rozboru toho, proč to dělají, co to říká o jejich spolupráci, o schopnosti naslouchat, kde se na cestě k osvojení této dovednosti kdo nachází.

Programem Skills builder škola navázala na jiné metody, s nimiž pracuje už delší čas. Zejména s metodou instrumentálního uvědomování, která vychází z postupů izraelského psychologa Reuvena Feuersteina. A co se ve škole změnilo při jejím používání?

„To za školu jako celek nedokážu říct, ale mohu popsat, co jsem viděl u jednotlivců – třeba že když děti pracovaly s mladšími, neříkaly jim hned řešení, ale ptaly se jich tak, aby k němu samy došly, což je jeden z principů metody,“ popsal Petr Jíša.

Obohacující návštěvy

Na návštěvu vlašimské ZŠ Vorlina přijeli kutnohorští učitelé za podpory Nadačního fondu Eduzměna. Ten se mimo jiné prostřednictvím těchto exkurzí snaží učitelům z Kutnohorska pomáhat v jejich rozvoji.

Například Radana Paštěková ze ZŠ Suchdol vyjela s Eduzměnou již na čtyři návštěvy do jiných škol. „Z každé si přivezu nějakou inspiraci. V rámci předmětů speciálně-pedagogické péče se teď například více zaměřuji na individuální práci s dětmi, zvu rodiče do výuky,“ řekla pedagožka.