Není to samozřejmě povinné, ale tradice je tradice. Purim je svátkem nespoutaného a upřímného veselí, svátkem posilujícím naději ve vítězství slabých a bezúhonných nad úklady mocných a pyšných.

Kutnohorské purimové slavnosti byly bez alkoholu, ale o to více se konzumovaly dobroty, které patří k tomuto svátku. Kromě ochutnávky typických pokrmů židovské kuchyně to byly hlavně Hamanovy uši. Jedná se o trojhranné koláčky s povidlovou, makovou nebo datlovou náplní. V Kutné Hoře nechyběly ani marmelády - rybízové, kdoulové nebo datlovo mandlové. A kdo není na sladké, pochutnal si na Hamanových uších s cuketou či s hovězím masem.

Kromě dobrého jídla si děti vyslechly příběh královny Ester a zlého vezíra Hamana. Během výtvarné dílny si dokonce mohly vyrobit masky královny Ester či jejího strýce Mordechaje. O masku Hamana byl zájem samozřejmě nejmenší. Děti si také vyrobily Hamanovy uši.

Purim je svátek připomínající vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana. Příběh se odehrál dávno před naším letopočtem a je zaznamenán v knize Ester. Název svátku Purim připomíná losy („pur“), kterými chtěl Haman určit datum svého zrůdného plánu.

Židé v té době žili v perském zajetí. Říši vládl král Achašveroš, který jednoho dne v opilosti z paláce vyhnal svou manželku. Posléze vyhlásil jakýsi „konkurs“ na novou královnu. Žid Mordechaj měl krásnou neteř Ester a tu poslal do paláce, ale doporučil jí, aby zatajila, že je Židovka. Ester svou krásou Achašveroše okouzlila a stala se perskou královnou.

| Video: Youtube

V paláci žil ale krutý vezír Haman, který nenáviděl Židy a chtěl je zlikvidovat. Haman házel kostkami, aby mu určily den vyvraždění Židů. Mordechaj se však o Hamanových plánech dozvěděl a Ester požádal, aby se za Židy přimluvila u krále. Ta se s obavami přiznala, že je Židovka a prosila za záchranu svého národa.

Achašveroš svou ženu tak miloval, že jí odpustil, vyhověl a Hamana potrestal smrtí. Tím zachránil před zkázou Židy v Persii. Od té doby Židé slaví Purim a děkují královně Ester. Během svátku jsou obdarovávaní chudí, konají se hostiny, karnevaly v maskách a je zvykem hojně jíst a popíjet. Kdykoliv se ozve Hamanovo jméno, bývá přehlušováno dupotem dospělých, křikem dětí a rachotem klapaček a řehtaček.

Kutnohorské setkání se konalo ve spolupráci Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové, Nadace Kutná Hora Památka UNESCO a Dačického domu, za finanční podpory města Kutná Hora. Jedná se o další z akcí, které Nadační fond letos organizuje na Kutnohorsku v rámci projektu „Rok 2023 se židovskou kulturou“. Poděkování za veselý purimový svátek v „neveselé době“ patří Martinu Lieblovi a Marku Lauermannovi z Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové a všem, kteří se podíleli na jeho zorganizování.

Na závěr purimových oslav zahrálo Naches Trio, které je evropskou špičkou klezmer hudby. Jedná se o česko-německé instrumentální trio, které se inspiruje židovskou hudbou z východní Evropy. Vystupuje ve složení Tereza Rejšková - housle, Jonathan Jura - klavír a Jeannine Jura - klarinet, basklarinet, flétna. Jeho hudebníci předávají posluchačům půvab a hravou lehkost lidových tanečních melodií, pulsujících rytmů a snových fantazií.

Jejich hlasy se potkávají a obohacují v citlivé souhře a magické paletě zvukových barev, jednou lehkých a načechraných, jindy energických a řízných. Instrumentalisté vdechují melodiím atmosféru zašlých časů. Naches je hebrejský výraz pro radost. A právě děti si nejvíce užily radost při kutnohorském Purimu!

Vladimír Havlíček