V hlášení uvádí, že dne 2. listopadu 1939 kolem 13.30 h havarovalo v poli asi 700 kroků jižně od silnice na Prahu, na katastru obce Malenovice německé dvoumotorové letadlo. Havárii oznámil přímo německý letec, který v 13.50 h došel na četnickou stanici. Velitel stanice na místo ihned vyslal dvoučlennou hlídku a telefonicky vyrozuměl leteckou základnu v Praze-Ruzyni a v Praze-Kbelích. Příčinou přistání byla porucha levého motoru. Na žitem osetém poli vznikla podle odhadu četníků škoda 60 až 80 korun. Postižení rolníci Alois Šubrt a Alois Šibrava z Malenovic ale náhradu škody na osení nevyžadovali. Četníci dále zaznamenali “imatrikulační značku D – RVAN, typ B-71“. Letadlo řídil německým letec Herbert Strohmeyer s doprovodem bulharského pilota Tatko Peetera Koleva. Patrně právě od pilota se četníci ještě dozvěděli, že letadlo letělo z Merseburgu do Aspernu u Vídně. Večer dorazila z Prahy technická komise a strážní oddíl 7 mužů, který v 19 h převzal stráž u letadla. Technici ujistili četníky, že po opravě bude letadlo 4. listopadu připraveno k odletu, a odvezli posádku zpět do Prahy. 

K přesné identifikaci letadla nejlépe slouží jeho označení, ale údaj “RSAU-B 71-“ v záznamu prvotního telefonátu je nejasný, jeho zapisovatel se patrně jen přeslechl, ale zároveň ukazuje s jak nepřesnými a zkomolenými údaji se historik setkává. Naštěstí, v tomto případě se zachovalo i následné hlášení, které již jasně uvádí označení ve tvaru “D – RVAN, typ B-71“. Německé letadlo tak nepochybně byl původně československý rychlý bombardér Avia B-71. Úplně původně se ale jednalo o sovětský strojTupolev SB-2. Sovětskému letectvu byly nové stroje dodávány od počátku roku 1936 a do ukončení výroby počátkem roku 1941 převzalo přes 6,5 tisíce kusů. Typ se nejvíce proslavil úspěchy během občanské války ve Španělsku. Jeho licenční výrobu připravovala firma Avia v Praze-Letňanech. Než se domácí výrobarozběhla (první stroj B-71.152 převzalo v červenci 1939 již německé letectvo) dodával letecký závod Fili u Moskvy československému letectvu stroje z vlastní výroby, pro které Avia do Moskvy dodávala motory HS12 Ydrs (HS značí Hispano-Suiza dle francouzské licence) a další vybavení nutné k přeletu.

Následoval přelet přes Kyjev a Užhorod do Prahy, kde mělo dojít ke konečnému vybavení stroje v bombardovací nebo průzkumné verzi. Celkem bylo mezi říjnem 1937 až srpnem 1938 dodáno 61 strojů. Některé prošly továrními úpravami, jiné si rovnou převzaly letecké pluky pro nezbytný výcvik a k úpravám do Avie je odesílaly postupně. Veškeré nadšení z nových, moderních letadel ale ukončila nejprve německá okupace pohraničí v říjnu 1938, následovaná 15. března 1939 obsazením zbytku našeho území. Okupující vojsko získalo výzbroj naší armády, infrastrukturu a celý zbrojní průmysl. Součástí kořisti bylo také 59 strojů B-71(předtím byl B-71.17 zrušen při havárii 10. května 1938, další havarovaný B-71.19 zůstal na Slovensku).Většinu strojů B-71 rozptýlených na základnách jednotlivých leteckých pluků soustředili Němci na letišti v Merseburgu u Lipska. Přelety zprvu prováděli demobilizovaní čs. letci, ale po úletu dvou strojů z Hradce Králové do SSSR dne 26. dubna 1939 (oba letci byli sovětskými úřady hned zatčeni pro špionáž), další přelety již zajišťovali německé posádky. O bývalá čs. letadla projevilo zájem Bulharsko a zakoupilo přes dvě stě letadel, mezi nimi 32 strojů B-71. První dodávka 24 kusů B-71 se měla podle bulharských archivních pramenů uskutečnit po 6. listopadu 1939.

Přelet smíšených německo-bulharských posádek byl plánován z Merseburgu přes Vídeň, Budapešť, Bělehrad a Sofii na základnu 5. Orljak (pluk) v Plovdivu. Bulharští piloti však vzpomínají, že přelet probíhal postupně po malých skupinkách již od října s několikadenními přestávkami kvůli nepříznivému počasí. Minimálně jeden stroj byl poškozen ještě v Merseburgu, další zabloudil a nouzově přistál 10 km od bulharské hranice u řeckého města Sidirokastro, V listopadu 1939 bylbo mbardovací 5. Orljak v Plovdivu rozšířen o 1. a 2. Jato (peruť). Velitelem 1. Jato byl jmenován kpt. TotkoKolev, velitelem 2. Jato kpt. Račo Batanov. Do prosince 1939 obdržely obě perutě po 12 strojích B-71v Bulharsku označených Žerav (jeřáb). Druhá dodávka 8 strojů se uskutečnila v červnu 1940. U Bulharského letectva se B-71 dočkaly bojového nasazení. Německo dne 6. dubna 1941 zaútočilo z bulharského území na sousední Jugoslávii a Řecko, samotné Bulharsko se do konfliktu zapojilo až 19.dubna, kdy jeho armády okupovaly jižní Thrákii. K hlídkování nad německými konvoji proplouvajícími Thráckým mořem byl na základně Kavala vytvořen smíšený Orljak zahrnující také skupinu šesti B-71.

Usmíšeného Orljaku v Kavale se střídaly B-71 až do listopadu 1941, kdy byly všechny staženy zpět do Plovdivu a zařazeny k týlovým jednotkám. Znovu se B-71 dostaly do boje po převratu v Bulharsku v září1944. Nová, komunistická vláda vyhlásila obratem bývalému spojenci válku a zaútočila na německá vojska stahující se z Řecka a Jugoslávie. Intenzivní operace ale rychle vyčerpaly bojové útvary, a proto bylo nasazeno také posledních 20 stárnoucích B-71. Mezi 18. až 21. listopadem 1944 podnikly 14 bojových letů a bombardovaly německé kolony v okolí Kosovské Mitrovice. Již samotná bohatá kariéra typu B-71 dává tušit, jaké byly historické souvislosti nouzového přistání u Suchdola, přesto ještě Kniha letů Avia, a. s. obsahuje doplňující informace. V období, kdy v Avii probíhaly zkušební lety s prvním strojem z licenční výroby B-71.152, je náhle pod bodem 843. zapsáno: „10/11 (rok1939) B-71.47 Dalecký Přelet 11.15-11.30 Přelet z nouzového přistání“. Heslovitý záznam uvádí, že v čase11.15-11.30 h dne 10. listopadu 1939 zkušební pilot firmy Avia Rudolf Dalecký přeletěl stroj B-71.47 z místa nouzového přistání na tovární letiště. Přestože není uvedena lokalita, kde k nouzovému přistání došlo,časově i okolnostmi odpovídá případu u Suchdola.

Další řádka Knihy letů ještě zmiňuje přelet stroje z továrního letiště na sousední vojenské letiště Praha-Kbely, který dne 13. listopadu v čase 14.50-14.57 h provedl zalétávací pilot František Zemánek. Zbývá jen doplnit krátkou kariéru B-71.47 v československém letectvu. Během července 1938 byl stroj předán z SSSR do Prahy a předán továrně Avia k dokončení. Dne 22. srpna 1938 jej na letišti v Milovicích převzala rozvědná Letka 66 Leteckého pluku 1. V plánu byla ještě přestavba na plně fotoprůzkumnou verzi, který ukončila okupace v březnu 1939 a následný přelet do Merseburgu na shromaždiště ukořistěných čs. letadel.

Autor: Jan Vladař