Výstava Santini a svět jeho architektury je poctou mimořádně talentovanému muži

Santinimu je dlouhodobě věnována pozornost - k dispozici jsou knižní monografie, celovečerní hrané filmy, které „pracují“ s motivy santiniovského tajemna či filmové dokumenty, v nichž je umělcova tvorba odborně hodnocena.

Jaký člověk byl Jan Blažej Santini–Aichel? Jakou úlohu v práci a životě hrálo jeho chatrné zdraví? Jsou Santiniho stavby „barokní gotikou“ nebo spíše „gotizujícím barokem“? Co o něm vlastně víme. Odpovědi nejen na tyto otázky přináší výstava Santini a svět jeho architektury (1723 – 2023) v Národním technickém muzeu v Praze, pořádaná při příležitosti třistaletého výročí úmrtí slavného architekta.

V řešení výstavních panelů (v podobě fotografických zvětšenin dobových plánů a interiérů) je jednotícím prvkem vlnovka v kombinaci s kolmými konstrukcemi - to evokuje atmosféru barokního prostoru, složeného z jedenácti témat, kterými je popsána Santiniho kariéra i cesta životem.

Santini je představen jako člověk mimořádného talentu a zároveň součást světa umění - počínaje léty mládí a součinnosti s jeho učitelem (dostavba kostela sv. Panny Marie ustavičné pomoci a sv. Kajetána v Nerudově ulici v Praze), jímž byl architekt Jean Baptiste Mathey (například kaple Nejsvětější Trojice v Chlumci u Ústí - i model v měřítku 1:75, Nejsvětější Trojice v Ohařicích či sv. Anny v Ostružně, rehabilitována je tak Matheyova dříve zpochybňovaná invence).

Obsáhlé texty doplňuje velký počet kvalitních černobílých fotografií, které mimo jiné srovnatelně dokazují obdiv k tvorbě Kryštofa Dientzenhofera (až na detaily se jedná o podobná průčelí Santiniho kostela Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou a Dientzenhoferova chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně) i inspiraci pro jeho současníky a následovníky (Santiniho klášterní kostel Narození Panny Marie v Želivi versus Kaňkovo průčelí baziliky sv. Prokopa v Třebíči). Zdůrazněno je Santiniho působení výlučně jako architekta.

Přehlídka unikátních uměleckých děl boří představy o baroku jako o období temna

Čtenář reportér

Prostor je věnován jeho prvnímu mistrovskému dílu, kapli sv. Anny v Panenských Břežanech (i model v měřítku 1:75, Národní technické muzeum v Praze), dále celoevropsky unikátnímu zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou (stavitel František Maxmilián Kaňka), smyslu pro architektonické hříčky (kaple Jména Panny Marie v Mladoticích), logistice nutné při organizaci několika projektů současně a zároveň od sebe značně vzdálených i pracovním kontaktům se staviteli či zednickými políry - zdůrazněn je například František Benedikt Klíčník a jeho působení na stavbě areálu poutního kostela Jména Panny Marie ve Křtinách i jinde.

Ve výstavním kabinetu jsou v obměnách postupně k vidění originály stavebních plánů - ve dnech 6. prosince 2023 až 4. února 2024 se jedná o Santiniho kresby nerealizovaných návrhů průčelí a půdorysu kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou (Moravská galerie v Brně) a kresby anonymních stavitelů, týkající se benediktinského klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Bernarda v Kladrubech (Rakousko - Benediktinerstift Melk, Stiftarchiv).

Výjimečný zážitek. Výstava Petr Brandl: Příběh bohéma stojí za nejednu návštěvu

Čtenář reportér

Těžištěm expozice jsou nepočetné Santiniho stavby „barokní gotiky“ - klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory (Santini - restaurátor), klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Bernarda v Kladrubech (Santini - doplňovatel), klášterní kostel Narození Panny Marie v Želivi a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou (Santini - 2x autor).

Také Santiniho smysl pro „týmovou“ práci je doceněn na příkladu subtilní úpravy čelní fasády Morzinského paláce v Praze, kde nechal vyniknout bustám Alegorie Dne a Noci od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa - v expozici jsou vystaveny sádrové odlitky (Akademie výtvarných umění v Praze).

Panorama Santiniho tvorby působí kompletně i pomocí modelů staveb a krajinných scenérií - například Ždáru nad Sázavou a okolí (měřítko 1:1000 - zapůjčil Constantin Norbert Kinský). Přesto není popsána unikátní situace ohledně kostela Nanebevzetí Panny Marie a budov kláštera v Dolním Ročově. Santiniho stavba poměrně záhy podlehla nepříznivým přírodním podmínkám a radikální přestavbou byl pověřen Kilián Ignác Dientzenhofer - v zemích bývalé Koruny české není mnoho urbanistických lokalit, jejichž podobu by následně ovlivnili dva výjimeční barokní architekti.

Výstava Santini a svět jeho architektury (1723 - 2023) je poctou mimořádně talentovanému a pracovitému muži. Zároveň jí lze chápat jako odkaz k uctění památky znalců Santiniho díla - profesora Mojmíra Horyny a profesora Pavla Preisse, zesnulého 17. prosince 2023. Od zahájení výstavy a zároveň santiniovského výročí uběhlo deset dní…