Vlastníkem budovy je Kristýna Bürgerová, která v ní strávila 12 let a vychovala tam svou dceru. „Chaloupka není zapsána v katastru, což je důsledkem historických okolností. Nájemní smlouva byla vystavena v roce 1968 s platností do roku 1978, avšak nikdy nebyla prodloužena ani vypovězena. Nájem byl řádně placen do roku 2021, kdy mi byl bez vysvětlení vrácen," řekla majitelka.
Po mnoha letech používání chaloupky dostala výzvu k jejímu odstranění. Ředitel Lesů ČZU Zdeněk Macháček prý má vůči majitelce osobní animositu a likvidaci chaloupky považuje za pomstu kvůli jejímu pracovnímu úrazu a následným požadavkům na řádné vypořádání. Majitelka podala dovolání k Nejvyššímu soudu a doufá, že chaloupku zachová pro sebe i budoucí generace.
Majitelka je dojatá podporou veřejnosti, která přesáhla 1000 hlasů. „Chaloupka je pro mě srdeční záležitostí spojenou se vzpomínkami a přáním, aby sloužila dál nejen mně, ale všem dobrým lidem, kteří půjdou okolo,“ dodala.
Reakce České zemědělské univerzity
Bývalou stavbu, která měla sloužit výhradně pro myslivecké účely v dané honitbě, současná uživatelka Ing. Kristina Burgerová přeměnila bez jakýchkoliv povolení na soukromý rekreační objekt, a to navzdory nevhodnosti objektu i místa pro takovéto účely. V současném stavu jde tedy o černou stavbu, která není registrována v katastru nemovitostí, a která ohrožuje zdraví i život obyvatel chaty, dalších osob pohybujících se v jejím okolí a rovněž hmotný i nehmotný majetek.
Po opakovaných neúspěšných pokusech o dohodu s dosavadní uživatelkou byla věc postoupena soudu, který pravomocně rozhodl o likvidaci stavby na náklady uživatelky. Uživatelka dokonce požadovala po univerzitě, aby vykácela vzrostlé zdravé stromy, které ohrožují tuto černou stavbu. V chatě se nalézá používané nezkolaudované topeniště, které ohrožuje stovky hektarů lesních porostů ve vlastnictví univerzity, stejně jako nejbližší sídla i celé obce. Uživatelka chaty rovněž porušuje zákaz vjezdu a parkuje automobily v okolních lesích.
Ze strany ředitele Lesů ČZU se nejedná v žádném případě o animozitu, ani o žádnou mstu, jak článek explicitně uvádí, ale o plnění povinností daných hned několika zákony, stejně jako principy dobrého hospodáře.
V zájmu univerzity opravdu nebylo a není chatu primárně zbourat, jak určil soud, ale znovu ji navrátit k původnímu využití, tedy pro myslivost a pro studenty naší univerzity při dodržení všech opatření, zejména těch bezpečnostních, která jsou ve stávající situaci (užívání chaty Ing. Burgerovou) kriticky porušována. Uživatelka však na dohodu vedoucí k řešení bez nutnosti zbourat tento objekt přes opakované výzvy nechce přistoupit, protože jí evidentně nejde o zachování existence této stavby, ale o možnost ji nadále soukromě a protiprávně využívat.
