Alej československých parašutistů je pietní místo věnované památce československých vojáků - příslušníků československé západní armády ve Velké Británii. Každý strom nese životní příběh některého z mužů, kteří se nesmířili s okupací své země.
Devět lip, z pětasedmdesáti plánovaných, zasadili v minulém roce zástupci rodin těchto válečných hrdinů. První strom byl vysazen za čáslavského rodáka brigádního generála Františka Moravce. Autor operace Anthropoid na odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, parašutistou nebyl. Přesto mu byl věnován jeden strom, dokonce ten první. Je totiž osobou, která likvidaci protektora naplánovala a je zaslouženě, alespoň symbolicky, spolu s nimi.
V sobotu 6. dubna byla za přítomnosti rodin hrdinů vysazena další čtyřicítka lip. V roce 2025 bude vysazen zbytek a alej bude kompletní.
Autorem projektu je spolek Veterans, který sdružuje novodobé válečné veterány – účastníky zahraničních vojenských misí, především jeho předseda Tomáš Sláma s vydatnou a nenahraditelnou podporou manželky Miroslavy Slámové. Dokázali totiž na sebe napojit obrovské množství lidí, kteří smýšlí podobně jako oni a nadchnout je pro vytvoření pietního místa v kraji, kde se narodilo osm válečných hrdinů, například Jan Kubiš a Jaroslav Krátký.
„Naší snahou je vytvořit ucelené pietní místo, kde jednotlivé stromy budou připomínat konkrétní československé vojáky, kteří se nesmířili s okupací Československa a aktivně bojovali s nepřítelem. Protože jsme nechtěli sázet stromy jen tak nazdařbůh, tak jsme si dali cíl, že celé sázení bude takovou komunitní záležitostí a bude u toho vždy příbuzný a zástupce rodné nebo domovské obce či města,“ prozradil motivy celého náročného projektu Tomáš Sláma.
„Máme zajištěné stromy, kůly, pletivo. Ostatní práci již uděláme společně. Aspoň si tak všichni budeme vážit výsledku, který bude podpořen krůpěji potu. Budoucí péče o alej budou již vykonávat členové našeho spolku společně s dalšími dobrovolníky,“ dodal.
Součástí akce je také výstava k osmdesátému výročí vysazení paraskupiny Barium ve složení četař aspirant Josef Žižka, četař Tomáš Býček a nadporučík Josef Šandera. Tato skupina byla vysazena v noci na 4. dubna 1944 nedaleko obce Vysoká nad Labem. Paraskupině velel nadporučík Josef Šandera, rodák z Náměště nad Oslavou. Měli s sebou vysílačku s krycím jménem Marta. Jejich úkolem bylo aktivizovat odbojovou činnost, připravit ozbrojené povstání a provádět zpravodajskou službu.
Skupina působila na Královéhradecku, Rychnovsku a Žamberecku. Získala asi 380 spolupracovníků. Byla zlikvidována 16. ledna 1945 v osadě Polsko u Žamberka kvůli zradě konfidenta gestapa. Oba Josefové zvolili smrt vlastní rukou, četař Tomáš Býček unikl a dočkal se osvobození. Zemřel v emigraci.
Ve zdravici ministryně obrany Jana Černochová zdůraznila: „Jsem ráda, že připomínáte památku mužů, kteří se za mimořádně těžkých podmínek odvážně snesli padákem do své okupované vlasti, aby se po boku některých dalších obyvatel statečně postavili nebezpečnému a zákeřnému nacistickému nepříteli. Jejich statečnost a obětavost je pro nás velkou inspirací a zanechala v nás i v naší historii trvalý otisk.“
