Přesvědčil se o tom Gregory Peck a vyděsil princeznu Annu, tedy Audrey Hepburnovou ve známé romantické komedii 'Prázdniny v Římě'.

Valentýn byl římský kněz, dokonce biskup, který působil v době císaře Claudia. Císař si ale uvědomil, že morálku vojáků kazí skutečnost, že mají manželky a děti. Často za nimi prchali přímo z boje. Vydal proto nařízení, že až do odvolání se nesmí na území Říma oddávat.  Valentýn ovšem neposlechl a mladé páry oddával i přes císařův zákaz.

Po zatčení psal milostné dopisy své ženě z vězení. V té době se totiž kněží mohli ženit a odtud první „valentýnka“. Podle jiné legendy chodil navštěvovat do žaláře jiné vězně a vynášel jejich dopisy, dnes bychom řekli motáky, jejich manželkám. A tak vznikly „valentýnky“. Další legenda vypráví, že přes tehdejší všeobecný zvyk, kdy manžele a manželky pro své děti vyhledávají a domlouvají rodiče, Valentýn oddával zamilované navzdory tomuto zvyku.

Podle další legendy Claudius svatého Valentýna přijal a rozmlouval s ním, protože si ho vážil. Dal mu milost a jako hosta ho umístil do rodiny svého přítele. Tam se ale Valentýn zamiloval do členky rodiny, některé prameny uvádějí, že to byla přímo manželka hostitele, a psal jí milostné dopisy, tedy „valentýnky“. Vše bylo prozrazeno a císař pak neměl jinou možnost, než Valentýna nechat popravit.

Nevíme, která legenda je ta správná, a nebo jestli se navzájem prolínají. Pravdou je, že císař Claudius nechal Valentýna uvěznit a popravit, podle historických pramenů 14. února roku 296.

V Česku je svátek svatého Valentýna chápán rozporuplně. Většina mladých lidí ho vnímá jako příležitost projevit lásku partnerce či partnerovi. A kromě „valentýnek“ darovat kytičku nebo jiný dárek. Někteří, spíše ti starší, považují svátek za novodobý „implantát“, který v české tradici nemá místo a je to jen byznys pro obchodníky.

Je ale ještě třetí cesta, která se silně prosazuje v posledních letech. 14. únor je stále více chápán jako svátek, který oslavuje nejen partnerskou lásku a zamilovanost, ale také náklonnost a lásku k bližnímu. Važme si sami sebe, partnerů, dětí, rodičů, kolegů a kolegyň a dávejme jim to najevo. A nezapomeňme na větičku pro partnera: „Mám tě ráda/Mám tě rád.“ A nemusí to být jen 14. února, může to být po celý rok!

Vladimír Havlíček