Tichý hlas pod věží. Televize Noe odvysílala filmovou báseň o Čáslavské madoně

„Mariánská úcta v Čáslavi v průběhu staletí, aneb jsou poutní místa opravdu místem zázraků?“ je název dokument o Panně Marii Čáslavské. „Dokument se snaží zachytit tradici úcty k Panně Marii. V průběhu staletí přicházeli lidé do Čáslavi, aby nacházeli povzbuzení, útěchu a posilu právě v blízkosti matky Ježíšovy. A my, díky tomuto dokumentu, chceme lidem ukázat, že stále existují místa, kde lidé mohou načerpat dobro, a že mezi taková místa patří i Čáslav, konkrétně malá kaple pod vysokou věží,“ prozradil iniciátor natočení filmu čáslavský duchovní Dmytro Romanovský.

Autorem filmu je dokumentarista, režisér, filmový tvůrce a fotograf Martin Rýznar. O historickém podílu „Včely Čáslavské“, respektive jejich členů Klimenta Čermáka, Františka Škrdleho a Viléma Václava Kremera, ve filmu popovídal starosta spolku Filip Velímský. Procítěnou duchovní poezií zpříjemnila film herečka, moderátorka a dabérka Kateřina Rýznarová.3

Panna Marie Čáslavská v děkanském kostele sv. Petra a Pavla dominuje mariánské podvěžní kapli, která je pokládána za nejpůsobivější místo v celém svatostánku. V minulosti byla Čáslav dokonce oblíbeným poutním místem a cílem byla právě její socha, za kterou putovali poutníci z celé země! Na počátku snahy o obnovení této mariánské tradice je vydání poutních obrázků Čáslavské Madony, kterým na závěr besedy páter Romanovský požehnal.

Oltář Panny Marie Čáslavské se nachází v podvěžní kapli a je sestaven ze zbytků starších barokních oltářů, které byly využity po opravě kostela. Na pozadí je dřevěná vyřezávaná stěna, znázorňující draperii a baldachýn nesený anděly. Je postříbřena a modře natřena. Na ní je zavěšen krucifix. Pod ní stojí na mense rokokový rocaillový tabernákl, tedy zdobená skříňka z postříbřeného plechu. Tepaný tabernákl nemá přední stranu a boky, aby vynikla 91 centimetrů vysoká dřevěná polychromovaná socha Bohorodičky.

Dmytro Romanovský představil filmový dokument o Čáslavské madoně

A jak je to s autorstvím a datací doby vzniku Čáslavské Madony? Autorství je podle jedné verze přisuzováno českému králi a císaři Svaté říše římské Karlu IV. Sochu prý osobně vyřezal a dovezl Čáslavským a před důležitými státnickými rozhodnutími se chodil k Madoně modlit. V tom případě by soška pocházela zhruba z poloviny čtrnáctého století. Podle další hypotézy pochází tento vzácný artefakt z doby husitství a je dokonce spojován s dnes již neexistujícím klášterem, který stál zhruba v místě dnešního evangelického kostela.

Tyto hypotézy jsou však nepravděpodobné, podle odborníků pochází Madona s Ježíškem z přelomu patnáctého a šestnáctého století. Autor je neznámý. Podle Václava Kremera pochází zhruba z roku 1490, z doby faráře Pavla. K poutnickým účelům ji využil v osmnáctém století čáslavský děkan Čermák.

Za Čáslavskou madonou putovali poutníci do kostela sv. Petra a Pavla z celé země

Během svého „života“ Madona mnohokráte měnila svou podobu. Je samozřejmé, že během roku byla mnohokráte převlékána, aby její vzhled odpovídal konkrétním náboženským slavnostem. Během staletí se ale měnily její barvy a dokonce rysy, v souladu s převládajícím dobovým názorem na krásu. Například její plášť býval zlatý, dnes je modrý. Při poslední údržbě byla nově nabarvena a dokonce zbavena červotoče.

Poděkování za natočení dokumentu o Panně Marii Čáslavské patří nejen čáslavskému faráři, ale všem, kteří se na tvorbě díla podíleli. Podle Dmytra Romanovského Čáslavská Madona v minulých staletích spojovala lidi. V dnešní rozdělené společnosti a ve světě, který se snaží ovládnout síly zla, to bude mít těžké. Ale ona to ale zvládne. My to zvládneme!

Vladimír Havlíček