Nedávno jsem se tu zmínil o své ženě jako o necitlivé duši, která má to brutální svědomí vyhazovat naše roztomilé koťátko Elišku na noc z domu, z důvodu, že by to tu podělala. Což já zesměšňoval. Svět nemá být semeništěm pokrytectví, jak se často děje. K problémům a vyššímu principu mravnímu se máme stavět čelem, ať to stojí, co to stojí. Jedině to dělá z člověka Člověka. Jedině tak se má žít, aby bylo dosaženo vyšších hodnot. Proto veřejně prohlašuji. Očernil jsem svou ženu neprávem. To já se mýlil!  To já podlehl svému idealismu! Neboť naše Eliška, milé, vlídné,mazlivé stvořeníčko, se doma už dvakrát pos…

Autor: Jiří Cinkeis