Vojtěch patřil k synům velmože Slavníka a jeho manželky Střezislavy, celý rod sídlil v druhé polovině 10. století na hradisku v Libici nad Cidlinou. Datum jeho narození není známé, historici soudí, že to mohlo být kolem roku 956. Za malou zmínku stojí dávná pověst, podle které měl malý Vojtíšek těžce onemocnět, rodiče ho prý položili na oltář libického kostela Panny Marie a zaslíbili Bohu. Dítě se nakonec uzdravilo a rodiče svůj slib dodrželi. Dnes je do těchto míst situována symbolická soška malého chlapce s olivovou ratolestí. Vojtěch měl patrně pět sourozenců a podle starých pramenů ho v roce 962 biřmoval při své návštěvě Libice magdeburský arcibiskup Adalbert. Základní vzdělání poskytli Vojtěchovi kněží, kteří zde působili, největší vliv na něj měl klerik Radla. Mladík pak v dalším studiu pokračoval na prestižní církevní škole při misijním biskupství v saském Magdeburku. Vše zřejmě trvalo devět let (972-981).

Podle nekrologu břevnovského kláštera zemřel 18. března 981 jeho otec a Vojtěch po návratu do Čech získává vyšší kněžské svěcení, zároveň se stává pomocníkem prvního českého biskupa Dětmara. Ovšem ten umírá a mladý kněz je 19. února 982 zvolen na hradišti Levý Hradec Dětmarovým nástupcem. Vše za přítomnosti knížete Boleslava II. Tento akt historici někdy vykládají jako snahu o určitou závislost Slavníkovců na vládnoucích Přemyslovcích. Vojtěch je v červnu v italské Veroně potvrzen ve své funkci císařem Otou II. Panovník vložil do biskupových rukou pastýřskou berlu a tak mu svěřil správu diecéze. Teprve potom došlo k jeho vysvěcení mohučským arcibiskupem, pod kterého pražská diecéze spadala.

Zapojte se do fotosoutěže na téma Jak vidíte GASK.
Nové centrum, kavárna i výstavy. Galerie se připravuje na své návštěvníky

Je také zřejmé, že mladý biskup byl fakticky nejvzdělanějším mužem v Čechách a pojal své nové povinnosti skutečně se vší vážností. Velice kritizoval povrchní postoje ke křesťanství, které ve zdejším polopohanském prostředí převládaly. Vystupoval zejména proti obchodu s křesťanskými otroky, mnohoženství, kněžskému manželství a rozšířenému alkoholismu. Vojtěchovi jsou připisovány zásluhy o rozvoj domácího latinského písemnictví. Zároveň citlivě přistupoval k staroslověnské kulturní tradici a je pokládán za autora duchovní písně s názvem Hospodine, pomiluj ny. Rozpory s knížetem i s raně feudální šlechtou však stále narůstaly a biskupovy pastorační snahy nebyly úspěšné.

Vojtěch se nakonec rozhodl, že odejde z Čech. Jeho cílem se v roce 988 stal nejprve Řím a krátce pak i klášter v italském Monte Cassinu. Nakonec  vstoupil jako mnich do kláštera svatého Bonifáce a svatého Alexia na římském Aventinu. Nutno doplnit, že Vojtěchovým stálým souputníkem na cestách byl jeho nevlastní bratr Radim. Tuto skutečnost dnes také připomíná bronzové sousoší na libickém hradisku. Ovšem v roce 992 dorazilo do Říma pražské poselstvo se žádostí o biskupův návrat. Vojtěch souhlasil a po svém návratu založil s knížetem Boleslavem II. ve vsi Břevnov první mužský klášter benediktinské řehole v Čechách. Po nějakém čase však zase přibývaly neshody a rozepře s knížecím stolcem. Vše vedlo biskupa k rozhodnutí odejít opět do ciziny, ale natrvalo. Jeho kroky v roce 994 vedly do římského aventinského kláštera. Při cestě měl podle legendy pokřtít v Uhrách budoucího krále a světce Štěpána.

Neopomenutelné kouzlo starobylé Kutné Hory.
Chrličům visí od nosu rampouchy. Kutná Hora se představuje v zasněženém rouchu

O rok později dochází k nemilosrdnému vyvraždění Slavníkovců na Libici, což je však další samostatný příběh českých dějin. V Římě se Vojtěch setkává s mladým císařem Otou III. a jeho matkou císařovnou Theofano, vzniká mezi nimi přátelské pouto. Slavníkovec se poté vydává ke dvoru polského panovníka Boleslava I. Chrabrého. Po krátkém pobytu padne rozhodnutí šířit křesťanství na baltském pobřeží, mezi pohanskými Prusy. S Boleslavovou podporou se jako misionář do míst kolem dnešního Gdaňska vydal a nalezl tam 23. dubna 997 mučednickou smrt. Při katedrále v polském Hnězdně, kde byl Vojtěch záhy po své smrti pochován, bylo v roce 1000 zřízeno arcibiskupství. Ještě před tím byl mučedník prohlášen za svatého. A prvním arcibiskupem se zde stal Vojtěchův věrný průvodce Radim. Světcovy ostatky zpět do Čech odvezl v roce 1039 český kníže Břetislav I.

Dnes najdeme v Čechách mnoho míst, kde se různými způsoby připomíná Vojtěchova památka. V Praze je to především katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, v chrámu se například nachází stříbrné sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly. V nymburském regionu kromě Libice lze najít několik památek spojených se zemským světcem v Přerově nad Labem. Vojtěch Slavníkovec za sebou zanechal odkaz, který ovlivnil dějiny střední Evropy. Stal se duchovním patronem Čech, Polska i Uher a může být vzorem pro současníky.

Autor: Milan Čejka