Po pádu socialismu v listopadu 1989 ve společnosti převládala euforie. Starý režim byl pryč a lidé čekali na první svobodné volby. „Celá doba od listopadu 1989 se nesla ve znamení velkého nadšení, že se konečně něco děje. V listopadu jsem chodil na všechny manifestace na náměstí Svobody, byl jsem u zakládání Občanského fóra v Brně. První svobodné volby a jejich atmosféra pak byly fantastické, pomáhal jsem s přípravou. Jen je škoda, že se v pozdějších letech situace pak přestala tak vyvíjet, a že v politice zůstala i spousta lidí z minulého režimu,“ zavzpomínal Brňan Lubomír Strážnický.

Podle historika Moravského zemského muzea v Brně Demetera Malaťáka nastala před volbami doba velkých očekávání. „Kromě vyrovnávání se s totalitou se do popředí dostávala další témata. Ekologie, víra, zemská příslušnost. Politické strany se jimi snažily oslovit voliče,“ uvedl.

Za totality docházelo k různým právním úpravám voleb. "Nikdy však reálně nebyly uplatňovány základní demokratické volební principy. V počátečním období normalizace, před volbami v listopadu 1971, na to poukázala takzvaná letáková akce z okruhu brněnského disentu," doplnil Malaťák. Letáky lidem zdůrazňovaly, že volby nejsou povinné a že mohou škrtat kandidáty. Za to, že se akce účastnili, pak ale řada lidí skončila ve vězení.

VOLILI SKORO VŠICHNI

V komunistickém režimu byla volební účast skoro stoprocentní. "Kdo nešel k volbám, šel proti režimu, a tak to bylo. Volby po revoluci byli citově i psychicky úplně odlišné. Dobrovolné a skutečně demokratické. Ukazovaly představu o svobodě, kterou prezentoval Václav Havel," zmínil pamětník Lubor Vítek.

V roce 1990 na jižní Moravě k volebním urnám přišlo víc než sedmadevadesát procent lidí. Osmého a devátého června volili do obou sněmoven Federálního shromáždění a do České národní rady. Z té se později stala poslanecká sněmovna.

Brno 9.6.2020 - rozhovor s Pavlou Pelánovou ředitelkou Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava
Odbornice na cestovní ruch: Do kraje si turisté cestu najdou, Brno je na tom hůř

V tehdejším Jihomoravském kraji, ke kterému patřila i část dnešní Vysočiny, Zlínského a Olomouckého kraje, zvítězilo Občanské fórum. Politické hnutí, které se vymezilo vůči komunistické straně hned za sametové revoluce.

TRIUMF MORAVISTŮ

Velkou podporu získalo i Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko. Usilovalo o obnovu samosprávy těchto dvou historických zemí. S asi čtvrtinou jihomoravských hlasů skončilo ve volbách druhé, ale na Brněnsku dokonce předstihlo i vítězné Občanské fórum. To získalo víc než třetinu hlasů.

„V Občanském fóru na jižní Moravě byl několik měsíců před volbami velmi ostrý vnitřní střet, zda má zůstat ve funkci tehdejší primátor Brna Josef Pernica, který vedl město už před listopadem 1989. Spor fórum rozdělil a poškodil v očích veřejnosti. To otevřelo velký prostor pro moravisty,“ poznamenal politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček.

Další významnou roli podle něj hrálo obnovení zemského cítění promítnutého do chytlavého volebního sloganu moravistů „Alespoň jeden hlas pro Moravu“. Voliči tehdy totiž mohli odevzdat tři hlasovací lístky.

Později moravismus ustoupil do pozadí. „Lidi začala více zajímat transformace ekonomiky, privatizace a téma samosprávy Moravy ztrácelo atraktivitu. Navíc se moravisté štěpili, když vznikla například radikálnější Moravská národní strana. V roce 1991 navíc zemřel charismatický představitel hnutí Boleslav Bárta. Bártu ovšem už v závěru jeho života poškozovalo obvinění, že byl agentem Státní bezpečnosti,“ dodal Kopeček.