Matěji, dostal jste se na listinu rozhodčích pro fotbalovou divizi. Kdy jste se tuto zprávu dozvěděl?
Nejdříve mi volala komise rozhodčích, jestli bych měl vůbec zájem postoupit do Česka, a jelikož už nejsem žádný mladík, tak jsem samozřejmě souhlasil. To bylo 8. ledna 2021, ale oficiálně černé na bílém mi to přišlo o tři dny později.
V divizi píská i David Zoufalý z Kutnohorska. Spolupracujete spolu nějak nebo pískáte zápasy společně?
S Davidem spolupracujeme spíše přes video, kde řešíme ještě s Pepou Váňou a Petrem Blažejem herní situace. Jinak v kraji jsme spolu párkrát byli a doufám, že v Česku se nám to poštěstí víc.
Kam vlastně v rozhodcovské kariéře cílíte? Co je vaším snem?
Nikdy nebyl můj sen pískat, já byl hráč, co rozhodčí neměl rád, ale po operaci páteře jsem s fotbalem přestal úplně a bylo mi líto odejít nadobro, tak jsem se dal na pískaní a musím říct, že ničeho nelituji. Když už jsem začal pískat, tak první sen byl si písknout okresní přebor, pak jsem se dostal do kraje a teď dále. Myslím, že sen se mi už splnil, ale když už jsem tu, proč to nezkusit výš, když to půjde a zdraví bude sloužit.
Co musí rozhodčí plnit, aby se dostal z okresních soutěží až do divize?
Je to hodně taky o štěstí, mně je třiatřicet, a to je na rozhodčího, který jde z kraje do divize dost let, výše chodí kluci rozhodně mladší. Nesmíte si nikde dělat problémy nebo zkazit, ale opravdu zkazit nějaké utkání. Dále pak rozhoduje fyzička, taktika řízení utkání, cit pro hru a hlavně pravidla.
Když byste měl vybrat největší zápas, který jste doposud pískal, který byste vybral?
V kraji určitě první utkání krajského přeboru: Tuchlovice – Nové Strašecí a mimo soutěž mistrovství světa doktorů v Praze: Litva – Maďarsko.

Prozraďte mi, kde pracujete? Nebrání vám zaměstnání v kariéře rozhodčího?
Bratr má firmu na výrobu a montáž betonový plotů FIMAL STAV. Jsem v kanceláři, kterou mám doma, takže můžu v klidu pracovat z domova, a ještě pohlídám děti. Na fotbal si volno beru, kdy potřebuji, bratr Filip je na mě hodný a na fotbaly mi dává volna, kdy je potřeba. (smích)
Máte v paměti nějaké momenty, při kterých jste si říkal, zda má cenu vůbec pískat?
To víte, že mám, když jsem třeba mával v jedné nejmenované obci a tam na vás huláká ožralá ženská, ale takový nadávky jsem snad ještě neslyšel, to si myslím, že na fotbal nepatří. Zvyknete si na všechno, ale ne, když vám někdo hrozí likvidací nebo likvidací rodiny, to už si říkáte, jestli se na to nevykašlat. Nevykašlu, posílilo mě to.
Vnímáte kritiku obecenstva? Neznám stadion, kde by se na rozhodčí nehulákalo.
Dřív jsem si kritiku bral hodně k srdci, usínal jsem s pocitem, co jsem udělal špatně, ale obrníte se a teď už ani ty lidi nevnímám, soustředím se pouze na hru.
Jak z pozice rozhodčího vnímáte, že se hraje fotbal bez diváků?
Je to divný, nám rozhodčím je to asi jedno, ale fotbal se hraje pro diváky. Hráčům fanoušci chybí. Radost z gólů, výher, brankářských zákroků a další zkrátka není ono.
Fotbalová pravidla mají svá specifika. Které je pro vás nejsložitější na výklad případně na realizaci na hřišti?
To se takhle říct nedá, které pravidlo je nejtěžší, ale jak už jsem říkal, musíte mít cit pro hru a posuzování zákroků. Dva roky platí nové pravidlo pro ofsajd, na to si lidi budou ještě dlouho zvykat, když ho nemávnete hned.
Říkal jste, že jste začal pískat po zranění. Kdy to bylo?
Po operaci páteře, kterou jsem měl v květnu 2015 jsem si říkal, co bude dál, tak jsem se v březnu 2016 dostavil na OFS Kutná Hora, vyfasoval věci a začal pískat.
MATĚJ BLATNÝ (33) pracuje jako manažer pro firmu s betonovými ploty. Od mala hrál fotbal za Třemošnici, Čáslav, Ronov nad Doubravou, Žlebské Chvalovice, Štrampouch a naposledy za Paběnice. Po zranění páteře se v roce 2016 rozhodl zkusit rozhodcovskou kariéru a vede se mu velmi dobře. Od ledna letošního roku se stal divizním rozhodčím. Mezi jeho koníčky patří rodina, kamarádi, sport televize a rodina. Momentálně žije v Heřmanově Městci a rád k jídlu má svíčkovou, kterou nejraději zapije pivem z Plzně, vodou a z ostřejších věcí neodmítne Bukanero.
V systému FAČR jsem vás našel jako hráče Paběnic. Jste ještě aktivním hráčem?
Aktivním hráčem pořád jsem. Za Paběnice jsem odehrál jedno přátelské utkání. Fotbaly jsou většinou o víkendech, takže na fotbal není čas, píšťalka má přednost. (smích)
Jaká byla vaše fotbalová kariéra a na jakém postu jste se našel
Vyrůstal jsem v Třemošnici, takže jsem hrál od mala tam a v útoku, pak mě uchvátilo chytání, přestoupil jsem na chvíli do Čáslavi, pak se vrátil zpět. Ale nejlepší čas jsem zažil na Štrampouchu, kde byla zhruba před šesti lety super parta.
Na vašem Facebooku jsem viděl, že se věnujete mnoha sportům. Hrajete amatérsky hokej a tenis. Věnoval jste se těmto sportům od mala? A jaké jste si ještě vyzkoušel?
Hokej a tenis je jako koníček, takové udržování fyzičky. Od mala jsem miloval sport, pocházím ze sportovní rodiny, ale nejvíce mě zaujal florbal, který jsem začal hrát v Třemošnici a pak si mě vyhlídli v Litomyšli, kde jsem zkusil druhou ligu. Také hezké vzpomínky, to vám jen tak někdo z hlavy nedostane.
Všiml jsem si, že jste fanouškem Slavie. Zvládl byste pískat její zápas proti Spartě a být neutrální?
Slávista jsem a vždy budu, to je srdcovka. Věřím, že bych utkání zvládl, ale určitě bych kapku Slavii nadržoval. (smích) Já jsem takový fanoušek, že když soupeř hraje lépe, tak to dokážu uznat, a to i třeba proti Spartě. Fandím všem českým klubům, když hrají evropské soutěže.
Zeptám se vás i na aktuální fotbalové téma. Blíží se okresní volby. Co říkáte na oba kandidáty na předsedu OFS Kutná Hora Dušana Roubíčka a Jana Ďoubala?
Já jsem se za vedení Dušana Roubíčka dostal do kraje, dodnes mu vykám a respektuji ho. Myslím, že se pro fotbal na okrese snaží dělat vše, co je v jeho silách. Honzu moc neznám, párkrát jsem ho v Sedlci pískal, ale to bylo vše.
Kdy očekáváte návrat na trávníky? Divize by podle posledních informací měly začít v polovině února. Je to podle vás reálné?
Nějaké informace mám, byl bych strašně moc rád, ale jak to vidíte v televizi, denně přibývá nakažených, takže se podle mě se začne nanovo v březnu, když to vláda dovolí.
