Už jste vstřebal debakl pět nula na půdě kolínské Sparty v derby?

Zatím se mi to moc nedaří. Nejde ani tak o vysokou prohru, spíše o způsob, jakým jsme k ní dokráčeli. Absolutně jsme shodili naší dosavadní práci v podzimní části sezony. Na hřišti jsme prakticky neexistovali a nebýt brankáře Vyhnánka, mohli jsme obdržet daleko více branek. Předvedli jsme výkon nehodný divizi a nezbývá nám než se z toho poučit a v jarní odvetě být Kolínu důstojnějším soupeřem.

Loučení s podzimní částí sezony jste si představoval asi jinak. Souhlasíte?

Určitě. V Kolíně jsem od hráčů necítil chuť porvat se výsledek, touhu soupeřit s lídrem tabulky. To mě doteď mrzí. Chyběl základní aspekt bojovnosti. V Kolíně jsme odehráli zápas bez žluté karty a prakticky bez emocí. Takto se jakýkoliv zápas hrát nedá, natož derby.

Vám se ale nepovedlo ani okresní derby v Kutné Hoře, kde jste hráli nerozhodně tři tři. A to jste třikrát vedli. Co se stalo, že jste nevyhráli?

Do Kutné Hory jsme jeli s cílem získat tři body. Bohužel nám nevyšel první poločas utkání, ve kterém byli domácí důraznější a předvedli větší chuť zvítězit. I když jsme se dostali do vedení, tak jsme zaslouženě inkasovali branku do šatny po standardní situaci. Ve druhém poločase se náš výkon vystupňoval. Soupeře jsme zatlačili na jeho polovinu. Nicméně po každé naší vstřelené brance domácí vzápětí reagovali a srovnali skóre. To byl rozhodující aspekt toho, že jsme zápas nedotáhli do vítězného konce. Kdybychom soupeře podrželi delší čas v pro něj nevýhodném skóre, mohli jsme utkání zvládnout tříbodově. Takto jsme museli přijmout bod, který byl pro obě strany nakonec zasloužený.

Čtyřiadvacet bodů a čtvrté místo divizní skupiny C. Jste s touto bilancí spokojeni?

Bodový zisk a umístění v tabulce je nad plán. Když k tomu připočteme skutečnost, že naše základní jedenáctka měla po většinu sezony věkový průměr dvacet jedna a půl let. V základní sestavě pravidelně nastupovali až čtyři hráči ročníku 2002 a další ročníku 2001. Primárním cílem pro sezonu bylo zapracování našich starších dorostenců do dospělého fotbalu na úrovni divize. Čtvrté místo a čtyřiadvacet bodů k tomu je bonusem navíc, proto jsme samozřejmě spokojeni.

Podle pozápasových hodnocení jste spoustu bodů poztráceli naprosto zbytečně. Které ztráty vás nejvíce mrzí a proč?

Zmínil bych tři zápasy. Zbytečně jsme ztratili v Kutné Hoře, kdy jsme se v poslední desetiminutovce dostali potřetí do vedení a nechali jsme domácí potřetí srovnat. Následoval domácí zápas se soupeřem z Kosmonos. V něm jsme hosty ve druhém poločase doslova přikovali na jejich polovinu a dokázali jsme skóre z nula jedna obrátit na dva jedna v náš prospěch. Ovšem v závěru jsme inkasovali z ojedinělého brejku. Zbytečnou ztrátou pro mě bylo i poslední domácí utkání s Trutnovem. Byť nám herně nevyšlo, v poločase jsme vedli jedna nula. Věřil jsem, že vůlí a bojovností jej dokážeme zvládnout a dohrát bez inkasované branky. Hosté ale nakonec ve druhém poločase srovnali skóre.

Může být pro vás mírným varováním fakt, že máte jen čtyřbodový náskok na deváté Poříčany?

Divizní skupina C je extrémně vyrovnanou soutěží. De facto každý může porazit každého. Dva po sobě jdoucí zápasy bez bodového zisku vás mohou odsunout v tabulce téměř na druhý konec. My jsme se tomu naštěstí v podzimní části sezony vyvarovali. Po prohře jsme dokázali reagovat tříbodovým vítězstvím a drželi jsme se tak od úvodu sezony v popředí tabulky. Víme, že nás čeká extrémně těžké jaro, ve kterém budeme chtít naše postavení v tabulce uhájit.

Co se vám v sezoně povedlo a na co byste nejraději zapomněl?

Povedlo se nám zapracovaní mladých hráčů do základní sestavy s tím, že jsme byli v divizních zápasech konkurenceschopní. Neměli jsme problém s tréninkovou docházkou, to je pak radost s hráči pracovat, protože víte, že se sami chtějí zlepšovat. Moment, na který bych nejraději zapomněl, nemám. Netýká se to ani utkání v Kolíně, protože je dobré si takovéto výbuchy ponechat v paměti a připomenout si, že je stále na čem pracovat, co zlepšovat.

O co nebo o koho se mohl tým opřít v těžkých chvílích?

Po zraněních se do sestavy vrátili dva matadoři - Mráz s Vančurou. Pokud byli na hřišti, a navíc byli zdravotně v pořádku, týmu pomohli jak v organizaci hry, tak Vančura dvěma brankami a gólovými přihrávkami. Pokud tito hráči na hřišti nebyli, dokázal je zastoupit Kamil Petrů. Zapomenout nemohu na mladého gólmana Vyhnánka, který po celý podzim podával velmi dobré výkony a v řadě zápasů nás podržel.

Dá se počítat s tím, že se kádr mužstva v dlouhé zimní přestávce výrazně změní? Máte vytipované posily?

Víme, kde nás tlačí bota. Jdeme ale cestou vlastních odchovanců, případně mladých hráčů z blízkého okolí Čáslavi, takže velké změny se očekávat nedají. Hlavní prioritou je udržení stávajícího týmu pohromadě.


Načítám tabulku ...