KAMIL PETRŮ pochází ze Zruče nad Sázavou, kde žije se svou přítelkyní a živí se jako OSVČ na pozici dělník. V osmadvaceti letech hraje za FK Čáslav. Fotbalu se věnuje od svých pěti let.

Jak moc vám karanténa omezila sportovní život?
Poměrně zásadně. V Čáslavi jsme trénovali třikrát týdně. Stihli jsme odehrát pouze jeden soutěžní zápas, poté nám fotbalový život zastavila karanténa. Zároveň není doteď možnost vyrazit na jakýkoliv zápas i jako divák, což jsem také dělal poměrně často.

Pomocí jakých cviků se udržujete v kondici?
Nevím, jestli mám napsat pravdu, aby nebyl můj trenér naštvaný, ale přiznám se, že doma vůbec necvičím.

Máte tip na domácí trénink, který byste doporučil všem?
Něco mě napadá a rozhodně to doporučuji. (smích)

Co vás karanténa naučila?
Že život se netočí jenom kolem fotbalu a jsou daleko důležitější věci na světě, do kterých stojí za to investovat čas.

Roušku jste si ušil vlastní nebo jste ji dostal? Případně od koho?
Od mamky mé přítelkyně jsem dostal několik roušek. Jednu z nich mám obzvláště rád – tu se znakem Bohemians. Poté jsem od svého bratra dostal roušku s motivem „vlajkonoši“, tu nosím také často.

Na co se nejvíce těšíte, až karanténa skončí?
Až si budu moct dát na zahrádce pěkně vychlazené pivíčko.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník