Zimní období je pro druholigové fotbalisty pořádně dlouhé. Jaká byla příprava?
Zimní příprava je vždy náročnější, proběhlo to klasicky i se soustředěním. Myslím, že budeme nachystaní po fyzické stránce jako každý rok. A zápasy? Mělo to vzestupnou tendenci, postupně se více projevovaly herní tréninky. Poslední zápas už měl dobré parametry.

V únoru jste oslavil pětatřicáté narozeniny. Někteří sportovci tvrdí, že je pro ně s přibývajícím věkem příprava těžší. Vnímal jste to podobně?
Nemyslím si, že bych zrovna letos poznal něco jiného. Je to podle mě stále stejné, nemusel jsem nic měnit.

Jaký je nyní přechod na přírodní trávník?
Už trénujeme na trávě, ale na poslední zápas jsme se museli vrátit na umělku. Je to o trochu jiném pohybu. Vždy je to na začátku těžší, ale rychle si zvykneme.

Na hřišti hodně spolupracujete s mladými hráči. Jak si vyhovíte přímo ve středu hřiště s mladíky Solilem či Tischlerem?
Myslím, že nám to v předchozích zápasech fungovalo. Pavel Černý byl zraněný, hráli tam oba, jsou hodně běhaví. Když si je tam dokážu ukočírovat, tak nám to funguje dobře. Emil už má za sebou další půlrok ve druhé lize. Tomáš byl na podzim zraněný, ale už si taky víc dovolí.

Právě Tomáš Solil v přípravě dostal velký prostor. Pomáháte mu hodně i na hřišti?
Dost na sebe mluvíme, ale už máme domluvené, kde se kdo má pohybovat. Myslím, že měl hodně dobrou přípravu. Na tréninku i v zápasech je vidět, že si věří a je na tom po zranění dobře.

V Pardubicích působíte od roku 2006, spoluhráči se kolem vás mění. Pomáhá to nabourat stereotyp?
Je pravda, že z kluků, s kterými jsem tady začínal, už tady nikdo není. Někteří zůstávají déle, ale já jsem samozřejmě rád mezi mladými kluky. To mě i osobně pomáhá třeba v tom, že se necítím tak starý.

Nepomýšlel jste někdy za tu dobu na změnu prostředí?
Někdy přicházejí takové chvíle, kdy si člověk říká, jestli už tady není dlouho. Pak se obmění třeba tři kluci v kabině, zase je to jiné. Nikdy jsem to neměl tak, že bych chtěl odejít. Občas jsem přemýšlel nad tím, jestli mi to ještě něco dává. Pak jsem ty chmury zahnal a zůstal jsem tady.

Mluví se o zahájení rekonstrukce Letního stadionu. Láká vás si tam někdy zahrát?
Rozhodně je to jeden z momentů, který bych chtěl zažít. Ale jak říkám, nedávám si dva nebo tři roky. Nechávám to plynout, podle zdravotního a fyzického stavu se budu vždy rozhodovat. Nebude to tak, že bych kvůli stadionu třeba půl roku natahoval. To asi ne.

Po podzimu jsou Pardubice na pátém místě. Jaké ambice máte pro zbytek sezony?
Nějak moc jsme to nerozebírali. Pro mě osobně by bylo dobré, kdybychom minimálně do pátého místa byli. Pak se otevírá otázka případné baráže. Nebylo by špatné se zkusit probojovat mezi tu trojku.