Majitel jedné z největších českých úklidových firem HGS Jiří Hondl fotbal miluje od malička. A i když jsou u něj na prvním místě rodina a zaměstnání, fotbal vede v žebříčku zálib.

Kdysi dávno byla Hostouň v pralesních ligách Kladenska. Pak začala cesta vzhůru. Nebyla tak strmá jako u jiných klubů, které rychle vyletěly, ale zase bleskově zhasly. Týmu z vesnice u pražského letiště většinou trvalo dva roky, než postoupil. A radosti přibývalo, i když… 

„Jak klub stoupá, tak se z něho pozvolna vytrácí taková ta vesnická rodinná atmosféra. Je to ale celkem logický důsledek a běžný jev každého růstu, který je většinou spojený s většími nároky na všechno, než tomu bylo na začátku cesty. Pořád ale převažují hodně kladné pocity, když vidíte, že naše dílo dává smysl a celkem se daří,“ usmívá se podnikatel.

Jeho vize byla už před lety jiná než u řady dalších bohatých šéfů klubů. Hondl vsadil na vlastní "recept".

Hráče nepřeplácí, naopak se jim spíš snaží sehnat zaměstnání, třeba u sebe ve firmě. A také si dával záležet na tom, aby měl většinu hráčů kmenových, tedy ne na hostování. Vydrželo mu to prý dodnes, i když v ČFL už honorovat hráče jednoduše musíte, ač je to soutěž amatérská.

Mládež šla nahoru

„Úplně udržet to v mezích původních představ nelze. Trochu jsem si je pro sebe musel korigovat. Nicméně pořád to spojení práce a fotbal hraje nezastupitelnou roli a myslím, že bude hrát i nadále,“ domnívá se Jiří Hondl a dodává, že i dnes má klub 80 procent hráčů kmenových.

„V tomto se naše strategie nemění. Není nic jednoduššího než roztočit finanční spirálu a po nějakém čase koukat, kam jsme se to dostali. Mně tenhle styl dělání fotbalu nedává smysl. Radši budeme pracovat v převážně většině s mladými hráči, které se snažíme výkonnostně zvednout a třeba je dovychovat pro vyšší soutěž nebo jako základnu a zdroj financí pro náš klub,“ vysvětluje muž, který sehnal zaměstnání šesti hráčům, čtyřem trenérům a jednomu masérovi.

A dál se týden co týden těší nejen na výsledky svého A týmu, ale i ambiciózního béčka a také mládeže, která v Hostouni šla výrazně nahoru i ve spolupráci s okolními vesnicemi.

„Vstupu do fotbalu jsem nikdy nelitoval, i když přiznávám, že jsem si naložil na bedra kupu práce a leckdy je složité to zvládnou. Občas vyskakují problémy, které je třeba vyřešit a nikdy jsem si nemyslel, že se mohou objevit i ve fotbale. Potom si pro sebe říkám, jestli to mám vůbec za potřebí, ale uvidím hřiště a na něm všechny věkové kategorie fotbalistů a všechno to ze mě zase rychle spadne.“

Hostouň, kterou vede Dominik Rodinger, je teď v tabulce ČFL "A" dvanáctá, naposledy prohrála s pražskou Admirou.