„Určitě to není jen o mně… Pokud se chceme zachránit, musíme všichni přidat,“ má jasno čtyřiačtyřicetiletý bývalý vynikající záložník, který je od středy trenérským nováčkem na prvoligové scéně.
Jak se zrodilo vaše angažmá v Příbrami?
Všechno se seběhlo velmi rychle. V podstatě jsem dostal nabídku, a přestože jsem měl jen velmi krátký čas na rozmyšlenou, rozhodl jsem se ji přijmout.
Měl jste vůbec šanci udělat si o týmu předem obrázek?
Mužstvo pro mě není úplně neznáme. Osobně jsem viděl zápas v Plzni, v televizi pak i poslední duel v Karviné, takže nějakou představu jsem si udělal. Poměry v klubu, i když ne úplně detailně, znám ještě z dob své aktivní kariéry, protože jsem v Příbrami odehrál jako soupeř spoustu zápasů. Navíc zde stále působí dva bývalí spoluhráči Honza Rezek a Mirek Slepička.
Hrál při vašem rozhodování nějakou roli právě Jan Rezek, který je váš dobrý kamarád?
Nejen od Honzy Rezka, ale i od Mirka Slepičky jsem měl informace o tom, jak to v Příbrami vypadá a i na základě toho jsem se rozhodl, že to chci zkusit a pomoci klubu k záchraně.
Jak vidíte příbramské šance na záchranu?
Zatím slýchám samé pozitivní informace o tom, že všichni chceme ligu zachránit. Je ale zapotřebí, aby se něco malinko změnilo.
Co by to podle vás mělo být?
Mám myšlenku, jak najít co nejrychleji cestu, která povede k lepším výsledkům. A být tak v Příbrami úspěšný. Určitě to ale není jen o mně…
Můžete být konkrétnější?
Pokud se chceme zachránit, musíme všichni přidat. Já chci ukázat hráčům, že jsem tady pro ně, všem budu k dispozici pro to, aby se ještě zlepšili, protože jen tak můžeme pomýšlet na na splnění našeho společného cíle.
