Vzpomínáš ještě na své fotbalové začátky?
K fotbalu mě v roce 1990 přivedl táta, který kdysi hrával za Slavii Praha. Byl brankář, proto jsem začal chytat.

Jak tě to v bráně bavilo?
Bavilo. trénoval mě táta, postupem času, jak to tak v malých klubech chodí, zkoušeli, kde bych mohl hrát a dostal jsem se až do zálohy a útoku. A tam už jsem zůstal.

Zamrzelo to tátu, bývalého brankáře?
Myslím, že asi ne. Má radost, že hraji fotbal na vrcholové úrovni. Je spokojený.

S fotbalem jsi začal v Běchovicích. Jak jsi se pak dostal do Xaverova?
Běchovice sousedí s Xaverovem, který si mě spolu s dalšími třemi kluky vyhlédl. Ještě jako žáci jsme mu pomáhali zachránit pražský přebor, což se podařilo. Ve vzájemném zápase s Bohemians Praha si mě vybral trenér Juda a po skončení sezony v Xaverově jsem odešel do Bohemky.

Už před lety tě Čáslav oslovila, ovšem z přestupu tehdy sešlo. Proč?Po Bohemians jsem byl na hostování v Semicích a pak v Sibřině, se kterou jsme bojovali proti Čáslavi o postup do třetí ligy. Manažer Svoboda s trenérem Zákostelským mě pak kontaktovali, ale já jsem byl hráč klubu Bohemians, který mi nabídl novou profesionální smlouvu, v týmu si mě nechal Dušan Uhrin a já hrál druhou ligu.

Zmínil jsi divizní boj Sibřiny o postup do ČFL. Jak jsi to tehdy vnímal jako soupeř Čáslavi?Čáslav byla jediný vážnější soupeř v divizi. Já jsem to vnímal dobře, protože jsme v Čáslavi vyhráli 2:1 a já dal gól. Doma jsem nenastoupil pro zranění a hráli jsme 1:1. To byly dobré zápasy.

Jsi pravým fanouškem Bohemians?
Nejsem úplný klubista, ale v Ďolíčku jsem byl od čtrnácti let, proto k tomuto klubu určitý vztah mám. Od malička jsem ale fandil Slavii. Do Bohemky bych se někdy klidně rád vrátil.

Byl jsi v Bohemce i v době, kdy nedohrála druhou ligu?
Byl jsem tam i v době, kdy Bohemka v zimě skončila kvůli finančním problémům. Konec byl smutný, ale po špatném začátku podzimu jsme se zvedli, udělali pár bodů a skončili po podzimu předposlední. Měli jsme super zimní přípravu v Tipsport Cupu, ale kvůli penězům to přišlo všechno vniveč.

Myslíš, že by Bohemka mohla do ligy postupit už letos?
Letos ještě asi ne. Přípravu sice měla super, porážela ligové týmy, ale v soutěži to bude vypadat jinak. Žižkov a Jihlava si postupová místa asi pohlídají. Bohemka svou ztrátu na čelo tabulky bude těžko dohánět. Hlavně by na nejvyšší soutěž ještě asi nebyla dost připravená. Aby to nedopadlo jako kdysi.

Až do Čáslavi přijedou Bohemians, budeš to mít asi také komplikované…
Myslím, že ne. Na to, že jsem byl v pražských Bohemians nekoukám. Budu je chtít porazit. Už jsem proti nim hrál ve třetí lize. Shodou okolností byla reprezentační pauza a já jsem nastoupil za Příbram B. Nijak to neprožívám a myslím, že ani fanoušci nebudou vědět, že jsem tam byl.

Do vrcholového fotbalu jsi nakoukl také v Příbrami. Jak se ti líbilo tam?
Na působení v Příbrami mám hezké vzpomínky. Do ligy si mě vytáhl trenér Tobiáš. Za dva roky, které jsem v Příbrami z tříleté smlouvy ztrávil, jsem odehrál osmačtyřicet zápasů. Takže jsem spokojený.

Dal jsi ale jen jeden ligový gól. Není to na útočníka málo?
Do Příbrami jsem sice jako útočník přišel, ale udělali ze mě krajního záložníka. Když jsem se do šancí dostal, neproměnil jsem je. Spíše jsem na góly z kraje zálohy přihrával.

Určitě jsi se potkal s Jaroslavem Starkou. Jak příbramského šéfa hodnotíš?
Já můžu říkat jen kladné věci. K nám se vždy choval férově a můžu s ním být naprosto spokojený. Když jsem něco potřeboval, vyšel mi vstříc. Nemůžu proti němu říci křivého slova.

Fanouškům se může tvůj odchod z Příbrami do II. ligy jevit jako krok zpátky…
To tak neberu. Mám další šanci se ukázat. Trenér Kotrba si v Příbrami do přípravy přivedl sedm nových lidí a řekl mi, že se mnou nepočítá. Dal mi možnost, abych odešel na hostování do klubu, kde bych hrál a mohl dál fotbalově růst. Proto to jako krok zpátky neberu. Chci ukázat, že mám na to, abych se do Příbrami za půl roku třeba vrátil a zase hrál ligu. Pokud se zachrání.

Jak vidíš šance Čáslavi ve II. lize?
Čáslav by měla hrát v horní polovině tabulky, určitě na to kvalitní mužstvo má. Výsledky zimních zápasů sice byly trochu rozpačité, ale poslední test v Brně ukázal, že tým má kvalitu na to, hrát v horní polovině tabulky a porazit kohokoliv.

Kolik dáš gólů?
Jo, to nevím. Doufám, že hodně (úsměv).

Jak podle tvého soudu dopadne jarní boj o titul v nejvyšší soutěži?O titul se popere Sparta, Slavia, M. Boleslav a Liberec. Kvalitou kádru by titul měla získat Sparta.

Manželku máš starší o pět a půl roku. Jak vám tento rozdíl vyhovuje?
Je to v pohodě, ona na svůj věk nevypadá (úsměv).

Plánujete děti?
Výhledově děti plánujeme, ale manželka nikam nespěchá. Pracuje jako barmanka a takto nám to vyhovuje. Až to příjde, tak to příjde.

Jak ti fotbal zasahuje do osobního života?
Fotbal mě nějak extra neomezuje. Co se týká volného času, jsem na tom jako profesionální sportovec. Pokud pominu soustředění, mám po tréninku den volný. O víkendech mám zápasy. S manželkou trávíme dost času, ve fotbale problém nevidím.

Jak se dá fotbalem uživit?
Uživit se dá, když je člověk v dobrém týmu. Také záleží na tom, jakou má smlouvu. Pokud se dostane do top klubu v Čechách nebo zahraničí, není problém s financemi.

Smlouvu si řešíš sám a nebo máš manažera?
Měl jsem manažerku Hanu Novákovou, se kterou mi nyní smlouva skončila. Myslím, že až se sejdeme, opět ji obnovíme.

Tvým snem je zahraniční angažmá. Měl jsi už nějaké nabídky?Zatím o žádné nevím.
Doma bude Čáslav potřebovat vyhrávat a k tomu by se hodila i podpora fanoušků…
Diváky v Čáslavi zatím moc neznám, ale doufám, že budou dobří. Na Marile Příbram to nic moc nebylo. Můžu srovnávat i s Bohemians, kde naopak jsou super fanoušci. Nechám se překvapit, jak to bude v Čáslavi vypadat.

Michal Klesa se narodil v roce 1983 v Praze, kde dosud také bydlí. První fotbalové krůčky udělal v Sokole Běchovice v roce 1990, odkud postupně odešel do Xaverova a Bohemians 1905. Po hostování v Semicích a v Sibřině okusil prvoligový fotbal v Marile Příbram, odkud v zimě 2007 přišel do Čáslavi. Michal Klesa je ženatý, devětadvacetiletá manželka se jmenuje Alexandra. Fotbalovým snem čáslavského útočníka je zahraniční angažmá, mezi jeho zájmy patří sport, kino a čas strávený s manželkou. K jídlu si nejraději dá kotlety na smetaně a z hudby může poslouchat cokoliv. Tedy kromě dechovky.