V jarní části soutěže ale neodolali tlaku soupeřů. „S takovou agresí rozhodčích jsem se za třicet let mé trenérské praxe ještě nesetkal,“ zdůraznil kouč Jaroslav Bejlek a dodal: „Lidi, kteří se podíleli na výsledcích zápasů v Libodřicích a ve Vlašimi, jsem vyřadil z okruhu svých známých a přátel. Nemám chuť se s nimi stýkat a podat si s nimi ruku.“

Jak byste zhodnotil ročník 2006 - 2007 v I. A třídě z pohledu Sparty ČKD Kutná Hora?
Jsem z toho trošičku rozpačitý. Několik věcí nezapadalo do cílené práce oddílu kopané. U týmu jsem začal v září 2006, kdy mělo mužstvo sedm bodů po sedmi zápasech. Pak se povedla šňůra osmi zápasů bez porážky, po podzimu jsme byli třetí a najednou se objevilo přání postupu. To všechno by bylo reálné, kdyby se soutěž na jaře odehrávala ve stejném duchu jako na podzim. Jarní část sezony ale měla se sportovní stránkou fotbalu pramálo společného. Také je důležité připomenout, že když po čtvrtině soutěže tým na špičku ztrácí čtrnáct bodů, těžko se pak tato ztráta dohání. Když je však zájem, chuť a elán, všechno se i tak nechá dohnat. V zimě by se bývalo muselo mužstvo doplnit tak, jak bych si představoval. K tomu také nedošlo, prakticky přišel pouze Václav Schwarz, který podle mých představ měl mladší hráče usměrnit. To se, myslím, povedlo. Jinak mužstvo doplněné tak, abychom mohli říci, že bylo posílené, nebylo. Začali jsme hrát se sedmnáctičlenným hráčským kádrem, do přípravy nenastoupil zraněný Píška, který nám na jaře vypomohl prakticky jen ve dvou zápasech a to ještě jenom díky jeho vůli a fotbalové cti. Pomohl nám, když nám bylo nejhůře, hlavně mám na mysli poslední utkání v Choceradech, kde jsem měl k dispozici devět hráčů.

Pavel Píška tedy na jaře nehrál kvůli zranění?
Nehrál hlavně kvůli zranění. Jeho dalším handicapem je zaměstnání. On je ve státních službách a předem si nemůže úplně naplánovat volno. Jeho tělo je v uvozovkách sportovně opotřebované a pokud nastoupí bez kvalitního tréninku, zápas sice odehraje a odehraje ho na velice dobré úrovni, ale potom se z toho čtrnáct dní dostává. Hlavně jeho zdravotní důvody mu brání, aby byl platným členem mužstva. Je to škoda, protože na to určitě měl.

Václav Schwarz v Kutné Hoře hostuje do konce roku, nastoupí normálně do letní přípravy?
Momentálně se podrobil operaci kolene. Věřím, že do prvního mistrovského utkání bude v pořádku. Václav Schwarz je ze staré fotbalové školy. Hoši, kteří v minulosti prošli opravdickým fotbalem, svá zranění léčí jinak, než dnešní mladíci, pro které je problém kde jaké komáří píchnutí.

Svůj cíl Václav Schwarz, a sice usměrnit mladé hráče, určitě splnil, ale přece jen ruku na srdce: Nečekal jste od něj i nějaké góly? Zatím nedal ani jeden…
Větší střelecký potenciál jsem od něj určitě čekal, je pravdou, že mu rozhodčí dvě branky neuznali. Ale i kdyby ty góly platily, předpokládal jsem, že jich za jaro dá více. Jenom doufám, že na podzim to v tomto směru bude lepší. Spíše jsem zklamaný ze střeleckého potenciálu našich útočníků. Na jaře Štainz s Janovským dohromady dali pět branek a z toho Janovský jeden. V tom vidím velké zklamání a dnes říkám zcela otevřeně, že tyto posty budu řešit. Buď se změní jejich hra, nebo mám zásadu: Útočník je od toho, aby dával góly. Pokud je nedává, musí se vyměnit.

Co se s Petrem Janovským stalo? Na podzim mu branky ještě padaly, ovšem na jaře to byla z tohoto pohledu bída…
Ještě jednou věcí, která narušila jarní část soutěže, bylo asi pět maturujících hráčů. Nebudeme si nic zastírat, mladému osmnáctiletému klukovi, který má před sebou maturitu, takový důležitý životní krok, nemám ani morální sílu bránit a nebo mu vytýkat, že nechodí na tréninky kvůli maturitě. To ani není možné. Ve výkonu Petra Janovského se škola odrazila také, on to měl o to komplikovanější, že školu navštěvoval v Českých Budějovicích. Chodil do jazykové školy, potřeboval stáže a ke konci mu do toho vlezly i závěrečené zkoušky a předávání diplomu. Když se to sečte dohromady - tréninková morálka u těchto hráčů byla nižší, měli starosti se školou a do toho se poprvé v životě setkali s tak velkou agresí rozhodčích - mladí hráči na to museli koukat jako diví. V takové míře se s tím nesetkali a to na nich samozřejmě také muselo zanechat aspoň část negativa. Na jaře se nám negativní věci nastřádaly.

Bude se Kutná Hora v příštím ročníku I. A třídy pokoušet o postup?
Jak to bude na podzim, je těžké odhadovat. Samozřejmě budu chtít hrát o čelní umístění v tabulce, protože s tím jsem do Kutné Hory přišel. Vloni v září, když jsem začal v Lorci pracovat, jsem říkal, že chci pomoci Kutné Hoře vrátit se tam, kam patří. Ani jsem nepředpokládal, že by se to v prvním roce mohlo povést. Mužstvo jsem chtěl především stabilizovat a po zimní přípravě jsem si stanovil cíl umístění do pátého místa. To neříkám teď po sezoně, ale to mám napsané ve svých zprávách. Vedení akciové společnosti by si postup asi představovalo, ale klub na to nebyl připravený.

Pokud se podíváte na výsledky některých podzimních výsledků střízlivýma očima, je jasné, že k mnoha bodům Kutné Hoře pomohlo i štěstí. Pokud by štěstí na podzim „nefungovalo“, mohla se Sparta propadnout na jaře do boje o záchranu…
Pokud by se jarní výsledky odvíjely jako na podzim, nebylo by, co řešit. Na druhou stranu jsme hráli rovnocenné partie s postupujícími týmy. V Rožďalovicích jsme hráli nerozhodně, doma jsme je porazili. V Kunicích jsme vyhráli, doma s nimi prohráli. Vyhráli jsme i v Litoli. To byly rovnocenné partie. Je ale pravdou, že v jarních utkáních jsme hráli nejen proti hráčům na hřišti. Každému přeji úspěch, ale druhé postupující mužstvo na hřišti nevyhrálo. To říkám s čistým svědomím. Je pravda, že jsme na jaře neměli to štěstíčko jako na podzim. I tak si ale myslím, že kolektiv, který v Kutné Hoře byl v uplynulém ročníku, kdyby se mu podařilo postoupit, mohl by hrát po doplnění klidný střed tabulky krajského přeboru.

V průběhu sezony jste si několikrát ztěžoval na rozhodčí. Jako zkušený trenér jste s takovými praktikami v českém fotbale mohl trochu kalkulovat a tým na to připravit…
Samozřejmě jsem to předpokládal a kalkuloval jsem s tím. Ale musím říci, že mě v některých utkáních zaskočila síla. Po třiceti letech trénování jsem to neočekával. To, co se dělo v Libodřicích nebo Vlašimi, to s fotbalem nebo vůbec se sportem jako takovým nemělo ale vůbec nic společného. To nemůžu překousnout a asi to nikdy nepřekousnu. Asi nikdy se s tím nevyrovnám tak, abych řekl: Dobře, stalo se.“ Lidi, kteří se na výsledcích v těchto dvou utkáních podepsali, jsem já vyřadil ze svého okruhu známých a přátel. S těmi nemám ani chuť se do konce života stýkat a podat si s nimi ruku.

Co by Kutná Hora nejvíce potřebovala, aby se do krajského přeboru vrátila?
Můžu chtít já a můžu tomu dát veškerý svůj um a vědomosti, můžou chtít všichni hráči, kteří jsou v Kutné Hoře téměř všichni těsně po dorosteneckém věku a všichni jsou dobří. Dalších pět dorostenců přejde do áčka v létě a minimálně tři jsou také dobří. Jsem moc rád, že s takovými lidmi můžu pracovat. Vedení akciové společnosti si ale musí uvědomit, že ti kluci potřebují pomoc. Ne v tréninku, ale na hřišti přímo v zápasech. Měli by kolem sebe mít dva, tři zkušené hráče, kteří by je na hřišti navedli na správný směr. Mladí kluci totiž hrají ještě trošičku živelně a některé herní souvislosti si ještě dobře neuvědomují. Aby byla naplněná moje touha tří zkušených hráčů, to představuje zhruba stopadesát až dvě stě tisíc při dnešních cenách na přestupovém trhu bohužel už i na úrovni I. A třídy. Jak jsem to tady poznal, nebude mít akciová společnost asi sílu takové hráče do Lorce přivést. Nehledě k tomu, že do I. A třídy se opravdu dobří hráči shání velice těžko. Co mám zprávy od kolegů z ČFL a divizí, už tam nastávají problémy, se kterými já se v Kutné Hoře setkávám běžně. Čili s nedostatkem kvalitních hráčů.

Kdy začne letní příprava?
Letní příprava začne 16. července. Jsme ale zaskočení, protože mistrovská sezona začíná už 5. srpna. Čili o týden dříve než vloni. Hráči už jsou na dovolené, horko těžko je dáme dohromady na 16. července. Ale týden, čili tři čtyři tréninky, nám budou chybět proti normálu. Proto plán letní přípravy budeme muset trochu upravit, pokud mi vedení klubu povolí krátké soustředění, budu jen rád. Tam bychom mohli dohnat tréninková manka. Den před tím, čili 15. července, jsme pozvaní do Suchdola na přátelský zápas, ale tam se pojedeme ještě jen pobavit. Pravá příprava začne 16. července.

Jak to vypadá s hráčským kádrem?
Pokud vím, bude v Kutné Hoře končit Pavel Píška. Také bych potřeboval nahradit Bohuslava Švába, který odvedl ohromné množství práce. Tomu bych chtěl touto cestou poděkovat.

Jako aktivní hráč tedy Bohuslav Šváb končí?
Je trenérem dorostu a hráčská kariéra narušuje jeho trenérskou práci. Ať chceme nebo nechceme, jeho tréninky s dorostem se někdy kryly s tréninkem áčka. Čili neustále dělal kompromisy a pořád někde ubíral. To bych dál nechtěl, byl bych raději, kdyby dělal svou trenérskou práci u dorostu tak dobře, jako ji dělal dosud. Když mi každý rok přivede tři, čtyři dorostence, bude to pro mě větší přínos, než kdyby byl na hřišti. Jak jsme mluvili o tom, že bychom bez podzimního štěstíčka mohli klidně hrát také o sestup, tak bych chtěl na tomto místě podotknout, že nebýt zabudovaných bývalých dorostenců a dorostenců, kteří chodili hrát ještě svá utkání do divize, ať Tomáš Šváb, Petr Rathauz, Tomáš Skokan, Antonín Schwarz, tak jsme o tu záchranu asi opravdu hráli. Kutná Hora má momentálně velikou kliku, že má dobrý dorost a dobrého trenéra u dorostu. Nebýt toho, jsem přesvědčený, že to bylo opravdu špatné.

Pavel Píška jde do Tupadel? A jak to bude s Martinem Malinou?
Pavel Píška odejde do Tupadel, Martin Malina je hráčem Kutné Hory. Na posledním zápase také nebyl, protože mě žádal o uvolnění, jelikož měl naplánovanou a zaplacenou zahraniční dovolenou. Od té doby jsme spolu ještě nemluvili, ale v klubu zůstává.

Víte o někom, že by v Kutné Hoře chtěl skončit? Miroslav Vocel bude pokračovat?
Zatím o nikom nevím. Pokud jsme o někom mluvili, nekončí rozhodně z výkonnostních důvodů. Naopak! To jsou všechno srdcaři. Kdyby byli všichni mladí takoví srdcaři, jako jsou Šváb, Schwarz, Malina, Píška, Vocel, to by byla pohoda, to bychom I. A třídu nehráli. Miroslav Vocel je jedním z tahounů mužstva. Kdyby ten měl skončit, byla by to ohromná ztráta. I když už patří k těm dříve narozeným, může tady ještě v pohodě tři roky chytat.