Letos to dotáhl do vítězného konce. Starší dorost se po dlouhých letech dočkal vysněného postupu do České ligy. A kdo že stál za tímto kolosálním úspěchem? Trenér Jindřich Trpišovský. Ten v Kolíně odkoučoval 65 zápasů. Bilance 47 vítězství, 10 remíz a pouze 8 porážek. I skóre hovoří za vše 141:52. Celkem získal 151 bodů. Tato bilance ho katapultovala mezi elitu. Laso mu hodila pražská Sparta. „A to se neodmítá,“ uvedl kouč Jindřich Trpišovský.

V této sezoně jste dosáhli velkého úspěchu. Postoupili jste do České ligy. Jak jste to oslavili?
Malá oslava proběhla ihned po utkání, kdy jsme otevřeli ještě na hřišti pár lahví sektu a také proběhly „mistrovské doutníky“. Hlavní oslavu pak měli kluci večer, kdy měli rozlučku. My jsme se jí nezůčastnili, jen jsme si s druhým trenérem zašli na večeři do Brazilské restaurace, ale jak znám tyhle kluky, tak oni to řádně oslavili, na to se můžete spolehnout. Určitě to nezanedbali (smích).

Jak moc těžký postup to byl?
Každý postup je těžký a nikdo vám nenechá nic zadarmo, takže i tahle cesta měla svá úskalí, ale jelikož tohle byl tým s velkým T, od nejstaršího po nejmladšího člena, a drželi jsme při sobě, tak o to ta cesta byla lehčí. Důkazem toho je, že jsme měli postup jistý již šest kol před koncem a vyhráli jsme s více jak dvanácti bodovým náskokem.

V celé sezoně jste prohráli pouze jeden zápas. V čem jste byli lepší než soupeři?
Ja myslím, že naši obrovskou devizou bylo to, že jsme s tímhle kádrem pracovali už přes dva roky a tohle byl jeho vrchol. Strašně mnoho věcí jsme měli zažitých od zónového bránění, přes standardní situace až po individuální práci s jednotlivci. Spoustu „dětských nemocí“ jsme vychytali před touto sezonou a opakovaně jsme se už těchto chyb nedopouštěli. Jak jsem hráčům pořád opakoval, je to práce od A do Z a my jsme se tomu konci hodně přiblížili. Také jsem přesvědčený, že se nám vyplatilo to, že jsme jako jediní v soutěži hráli s ofenzivním rozestavením 4 - 3 - 3, což dokládá i 64 branek ve 26 utkáních. Navíc tenhle tým, to byla „rodina“, tak silné vazby. Například hrač - hráč nebo hráč - vedoucí mužstva jsem snad ještě nezažil. Někdy bylo úžasné je sledovat, jak spolu tu cestu k úspěchu zdolávají. I když někteří zaostávali v tréninkové morálce, tak tenhle tým měl dovednosti, charakter, srdce, vůli a seběvědomí. Chtěl to první místo víc než ostatní.

Který zápas byl nejtěžší?
Určitě ten první jarní doma s Mladou Boleslaví, který jsme vyhráli 1:0 Čapkovým gólem ze 60. minuty. Na ten jsme se vlastně dvaapůl měsíce připravovali. Oni byli v tu dobu čtyři body za námi a v případě naší prohry by nás dostihli na jediný bod + lepší vzájemný zápas. To bylo nesmírně psychicky náročné a jak říkám, to čekání na to utkání bylo dlouhé. I ten zápas samotný byl velice psychicky i fyzicky náročný a všichni jsme do toho dali vše co v nás bylo. Myslím, že všichni ho budeme mít dlouho v paměti.

Kdy jste začal tušit, že by to mohlo vyjít?
Právě po tomto utkání. Už tehdy jsem říkal, že už sedmibodový náskok nepustíme a Adamu Čapkovi jsem říkal: Tímhle gólem jsi nám vystřelil ligu! A naprosto definitivně po vítězném utkání v Liberci, tam jsme si pojistili první místo.

Kam byste tento úspěch ve své kariéře zařadil?
Já jsem před čtyřmi lety postoupil s dorostem Xaverova ze stejné soutěže také do dorostenecké ligy. Takže bych ho řadil přibližně stejně vysoko. Ale tohohle postupu si cením víc, protože tady si toho lidé cení víc než tehdy tam a také tím víc tento klub žil. A navíc tenhle postup byl přesvědčivější.

S týmem Kolína jste sice postoupil do druhé nejvyšší soutěže, ale od mužstva odcházíte a míříte do pražské Sparty. Není vám to líto?
Mrzí mě to hodně, protože jsem si to chtěl s Kolínem vyzkoušet. Začali jsme zapracovávat do týmu mladší hráče, hodně jsme se na to všichni těšili. Ale člověk míní a fotbal mění.

To vás ani kolínské vedení nepřemlouvalo, abyste zůstal?
Určitě to zkoušeli a já si toho vážím. Já jsem měl za poslední rok a půl více nabídek, například mládež v Mladé Boleslavi, dorost na Bohemians, mládež v Teplicích, dělat asistenta ve druhé lize, to bylo od člověka, který je můj vzor a kterého si vážím, i dělat hlavního trenéra ve 3. lize. Vždycky mě tady lidi a Zdeněk Hervert přemluvili, abych zůstal a já zůstal rád. Ale tohle byla nabídka která se nedala odmíntnout. Vlastně se říká, že Sparta se neodmítá. A já myslím, že i oni to věděli, proto mě ani moc nepřemlouvali. Spíše mi říkali, že mi to přejí. Možná proto, aby se mě zbavili (smích).

V jaké pozici budete ve Spartě?
Dostal jsem možnost vybrat si ze dvou dorostů a já si vybral mladší extraligový dorost. Chci si vyzkoušet nejvyšší dorosteneckou soutěž a hrát o mistrovský titul. V kádru je pět reprezentantů a i práce s nimi mě lákala. Navíc se budu podílet na mládežnickém skautingu pro Spartu a výběru hráčů pro dorosteneckou kategorii.

Slyšel jsem, že si chcete vzít některé hráče sebou. Je to pravda a jestli ano, o které hráče jde?
Přemýšlím o tom, že bych vzal sebou na letní přípravu dva hráče (Douděra a Michálek - pozn. red) a dal jim šanci ukázat se ve velkém fotbale. Nevím, jestli se někdy v minulosti podařilo někomu dostat se z Kolína do Sparty. Budu mít sice v létě v kádru na přípravu 29 hráčů, ale já doufám, že ti, kterým u šanci dám, mají předpoklady v dalším časovém horizontu se v kádru uchytit. Minimálně je to pro ně obrovská životní zkušenost, kterou během těch tří týdnů získají a mohou se pak vrátit do Kolína o to zkušenější. Mají výhodu, že budou přímo u mě a já je znám. Takovou příležitost už nikdy nemusí dostat.

Takže je možná spolupráce Sparta - Kolín…
Sparta učinila určitou nabídku Kolínu na možnost spolupráce v oblasti mládežnické kopané v tomto regionu. Jak jsem říkal i z mého budoucího mužstva, bude spousta hráčů volná začátkem srpna a já myslím, že Česká liga staršího dorostu je pro ně slušným lákadlem stejně tak jako pozdější možné působení v A týmu mužů. Takže spolupráce bude určitě možná. Já budu první, kdo se Kolínu bude snažit pomoci a nějaké hráče sem nasměrovat. Už jsem nějaké hráčské tipy dal a vedení na tom postupně pracuje. Kolínské vedení tuto nabídku Sparty vyhodnocuje a záleží na něm, jak se rozhodne. Myslím si, že spolupráce Kolín = Sparta je pro nás určitě výhodnější než dosavadní spolupráce Kolín = Liberec.

Jak je na tom kolínský dorost. Má na to, aby v soutěži hrál důstojnou roli?
Šanci má. Určitá hráčská kvalita tu je, ročník 1990 vyprodukoval slušné hráče. Navíc přichází trenér Láďa Bobek, který má s touto soutěží zkušenost a má toho ve fotbale dost za sebou. Jen je potřeba, aby si hráči uvědomili, že budou hrát druhou nejvyšší soutěž a to něco obnáší. Nároky budou mnohem vyšší na jejich přístup, kondici, dovednosti, psychickou odolnost. To, co stačilo v nižší soutěži, tady stačit nebude. Pokud v divizi udělali chybu, tak ji třeba soupeř nevyužil. V téhle soutěži jsou hráči kvalitní a vyspělí, že každou chybu dohrají do šance. Herní tempo je mnohem vyšší po celých 90. minut a také bude potřeba přidat v agresivitě a v osobních soubojích. Pokud se tomuhle trendu přizpůsobí a tým se vhodně doplní na ofenzivních postech, tak je šance na slušné umístění. Defenzivní práci má tým zažitou velmi dobře, navíc hráči na důležitých obranných postech pokračují věkově dál. Je potřeba zkvalitnit středovou řadu a doplnit tým o „vápnového“ útočníka.

Kolik hráčů vůbec u týmu kvůli věku končí?
Bohužel končí osobnosti typu Šourka, Červenky, Čapka, Brusche a další kvalitní pracovití hráči: Knotek, Bohuslav, Kedršt, Klaus a Puk. Bude to velká ztráta, někteří jedinci jsou velice těžko nahraditelní, ale tenhle věkový problém postihne všechny soupeře a my se s tím musíme vyrovnat také. To je bohužel úděl všech mládežnických kategorií. Teď se ukáže, s čím pracovali trenéři pod námi. Na druhou stranu zůstávají oba brankáři a skoro celá obrana. Takže na ose Mašín, Holub, Macek, Novotný, Kesner, Hajný a talentovaných „devadesátek“ – Potůček, Kutil, Biško, Kureš, kteří s námi absolvovali celé jaro, se dá stavět. Jde o to, nabalit vhodně ostatní. Máme další talenty, se kterými stojí za to pracovat - Končický, Regner, Michálek.

Jak budete na Kolín vzpomínat?
Určitě jen v nejlepším. Měli jsme výborné tréninkové podmínky a poznal jsem skvělé lidi. A navíc práce se nám dařila, když vyhrajete z 65 zápasů 47 a jen 8 prohrajete, tak ty vzpomínky musí být jen pěkné. Ale pro mě je podstatné, že to byla týmová práce nás všech, že ty úspěchy, kterých jsme dosáhli, byly všech, kteří se o to zasloužili a podíleli se na tom. Že to vzali za svoje a dělali to z radostí i z hrdostí. Pro úspěch nás všech. Že jsme těm, kteří nám nevěřili a po našem příchodu se koukali skrz prsty a říkali, proč sem brát někoho z Prahy, to se tady nezmění, dokázali, že se to změnit dá a dá se měřit i s těmi lepšímy kluby. Snad jsme názor na nás změnili a myšlení těch lidí trochu upravili. Těch lidí, kteří se o tu bilanci zasloužili je strašně moc a nejde je tady bohužel všechny vyjmenovávat. Od hráčů, přes funkcionáře, realizační tým, maséra, trenéry. Ale jednoho člověka zmínit musím. Strašně moc nám pomohl Petr Kureš. To byl člověk, který nám pomáhal s technickými věcmi a dokázal neustále vytvářet rovnováhu a určitou kohezi a harmonii mezi hráči a trenéry. Dokázal spoustu věcí přenést mezi hráče tak, aby je pochopili správně a stejně tak dokázal ty správné informace transformovat zpátky. Vždy věděl, kdy je potřeba něco přenést do týmu stylem, který si my, jako trenéři, nemůžeme dovolit. Takže mu tímto moc děkuji. A pak chci ještě poděkovat Tomáši Staňkovi, druhému trenérovi, který má také lví podíl na postupu, a v minulé sezóně musel například některé tréninky vést sám, když jsem byl na studiu Profi Licence.

Když vás tak poslouchám, tak nevylučujete návrat zpátky?
Určitě nevylučuji a byl bych moc rád, kdybych se sem mohl někdy vrátit. Za dva a půl roku to tady dobře znám, hráče, lidi okolo fotbalu, město, a ty vzpomínky jsou krásné. Takže já v to doufám a věřím, že tu šanci tady ještě někdy dostanu