Jako správný kapitán tak vytáhl tým na třetí místo průběžné tabulky, které je pro klub z vesničky u Brandýsa nad Labem historickým maximem. „Jsem rád, že mohu být kapitánem takového týmu. Myslím, že na sedmatřicet bodů můžeme být celkem pyšní. Pro zápský fotbal je to určitě úspěch."

Třetí liga se poprvé hrála ve dvaceti týmech. Pocítil jste nějak nárůst počtu?
Určitě je to o něco nákladnější pro majitele klubu. Ale i pro hráče. Těch dvacet týmů je poměrně dost na to, že jde o amatérskou soutěž. Všichni chodí do práce a máme v programu i několik vložených střed. Pro spousty kluků to není jednoduché. Musejí se kvůli tomu i zařizovat v práci. Nedá se nic dělat, je nás dvacet. Ale myslím, že jsme to zvládli celkem solidně, i když zápasy sobota – středa – sobota není ideální, protože netrénujeme každý den.

Sám jste týmu přispěl jedenácti góly. Jak v tomto ohledu hodnotíte vlastní výkony?
Myslím, že začátek byl celkem solidní. Střelecky se mi dost dařilo. Na Vltavínu jsem si udělal výron v kotníku, takže jsem měl nějaký menší herní výpadek a musel se dát dohromady. Na chvilku jsem z toho vypadl. V závěru jsem ale nějaké branky přidal. Myslím, že se střeleckou produktivitou mohu být spokojený. V Zápech jsem s tímto podzimem odehrál dvě sezony a podařilo se mi vstřelit přes třicet branek. S tím jsem ale také do Záp šel a góly se ode mě čekaly.

V lize jste ale mezi vyhlášené střelce nepatřil…
To určitě ne. Tam od toho byli útočníci a jiní hráči. Když jsem šel do Záp, tak se počítalo, že bych nějakou branku nebo přihrávku na ni měl dát. Jsem rád, že se mi to daří naplňovat.

Cítíte se při zápasech třetí ligy ve středu zálohy volněji směrem do útoku než třeba v lize?
Styl hry ve třetí lize je samozřejmě trochu jiný než v první. Myslím, že trenér chce maximálně využít mých schopností dopředu. Neřekl bych, že mám vyloženě volnou ruku, protože nějaké úkoly mám směrem dozadu taky, ale hlavně se snaží využít mých předností do útoku.

Na jednotlivci samozřejmě ani zápský tým nestojí. Co je tedy podle vás jeho hlavní devízou?
Třetí liga je složitá soutěž. Zažil jsem tým před dvěma lety, kdy jsem do Záp přišel. Prošel od té doby radikální obměnou. Myslím, že herně jsme proti dřívějšku o dost na výši. Odráží se to v zisku bodů a postavení v tabulce. Lidi, kteří fotbal v Zápech dělají, odvedli kus práce. Došlo k velkému posunu směrem vzhůru. Tým je složený velmi dobře. Jsou v něm mladí kluci, střední generace i zkušenější hráči. Dobře si to sedlo. Góly bych ani nedával bez kluků, kteří v Zápech jsou. Vytvořili jsme dobrou partu, což se odrazilo i na výsledcích.

ZÁPSKÝ KAPITÁN David Kalivoda (vpravo) patří k nejvýraznějším osobnostem třetí nejvyšší soutěže. Takto se s ním nechal zvěčnit jeho písecký protějšek Jakub Kalášek. Šest bodů ztrácíte na vedoucí dvojici. Jak s tím lze naložit v jarní části? Budete se snažit na Chrudim a Vltavín dotáhnout, nebo se spíše soustředíte „jen" na uhájení třetí příčky až do konce?
Jsme třetí a nějaké body máme. Určitě není naším cílem to jen dohrát a skončit třeba na devátém místě. Budeme se snažit pokračovat v našich výkonech a prohánět i špičku. Nechci tím ale teď říct, že myslíme na postup, to asi ne. K tomu patří další spousta věcí okolo. Za sebe ale mohu říct, že je lepší hrát nahoře, než hrát průměrný střed.

Kromě zranění, které jste zmínil, se po zdravotní stránce cítíte na hřišti dobře?
Musím zaklepat, že jo. Od zdraví se všechno odvíjí. Kromě toho výronu, kterému lze těžko nějak předejít, jsem byl v pohodě. Věřím, že to ještě nějaký čas vydrží.

Jak trávíte zimní přestávku? Vypínáte od fotbalu, nebo se už nemůžete dočkat začátku tréninkového drilu?
Musím říct, že to vypínání je už nyní horší než dříve. Kdybych vypnul na měsíc, tak už bych se v lednu asi nerozjel. (smích) Takový týden či dva si ale dám v klidu, doma s dětmi. Potom už se ale budu muset začít znovu hýbat a něco dělat, abych z toho úplně nevypadl. Věk člověk nezastaví. Tělu se už musím věnovat víc, než když jsem byl mladej.

Trenér Mašek mi po sezoně prozradil, že spolu s Petrem Pavlíkem začnete pracovat v jejich rodinné firmě. Znamená to, že se Zápy budete spjatý dlouhodobě?
Jsem tam už nyní dva roky a musím říct, že Zápy mi přirostly k srdci – parta i těch pár lidí okolo, kteří se o to starají. Má to kvalitu a s klukama se vídáme i mimo fotbal, což je fajn a k dobrým výsledkům je to potřeba. Všechno si to sedlo. Řešil jsem i nějaké varianty třeba z Rakouska, jak to bývá. Sedli jsme si nad tím a s panem Maškem i trenérem se domluvili, že zůstanu. Určitě to není otázka financí, ale věcí okolo. Děti tam jezdí rády na fotbal, holky se kamarádí dohromady. Z tohoto pohledu jsme spokojení. Teď jsme se s majitelem domluvili i na nějaké variantě pracovního závazku. Uvidíme, jak to půjde dál. Když budu zdravý a budou o mě stát, budu v Zápech rád hrát. Neříkám, že nemůže přijít nějaká nabídka, která by mě ohromila, a určitě bychom si nad tím sedli s majitelem, ale zatím jsem spokojený.

Máte ještě nějaká nesplněná fotbalová přání?
V létě mi bude čtyřiatřicet let, takže nějaké přání… Za nároďák už si asi nezahraju. Je to spíš v tom, abychom fungovali v Zápech, neřešili nějaké problémy s udržením, hráli dobrý fotbal a bavil nás. To je teď asi nejdůležitější. Hraju, protože mě to ještě pořád baví a snažím se mít z fotbalu radost.

Plánujete, že u fotbalu zůstane i po skončení aktivní kariéry, třeba jako trenér?
Náš trenér Michal Mašek zrovna dělá všechny různé věci s tím spojené. Musím říct, že jsem měl trochu nutkání pustit se do toho s ním, ale ještě jsem neřešil. Doufám, že nějaký pátek ještě hrát budu. Možná by mě trénování i lákalo, ale není to tak, že bych teď řekl, že za čtyři pět let skončím a budu trénovat.

Jako bývalý hráč Slavie, s níž jste zažil titul i Ligu mistrů, vás musí těšit, že začala znovu zvedat, hraje v popředí tabulky a její situace se konečně zdá být stabilizovaná…
Všichni vidíme, co udělá příchod silného investora do klubu a vidina té jistoty. Najednou to všechno letí vzhůru. Jsem jedině rád, určitě se nám všem bude dívat na Slavii lépe, když bude bojovat nahoře o poháry, než dole o záchranu. Slavia je v českém fotbale velkou značkou a její souboj se Spartou bude vždy tím největším v lize. Jedině dobře, že oba týmy jsou nahoře, samozřejmě spolu s Plzní, Jabloncem a dalšími. Jsem za to rád a doufám, že to bude ještě lepší.

Na závěr tradiční otázka před blížícími se Vánocemi. Máte už nakoupené dárky?
Dárky víceméně zařizuje a vymýšlí moje paní. Mám teď čtrnáct dní volno, takže jsem jí s tím pomáhal. Všechno ještě nemáme. Máme dceru pět a půl roku a v březnu se nám narodil syn, takže to máme dvakrát takové a je toho poměrně dost, ale zvládáme to. Do Vánoc stihneme všechno.