Premiérová účast v mistrovské soutěži je za vámi. Jaké z ní máte dojmy?
Celkem slušné. Doufaly jsme, že uhájíme šesté místo, což nakonec nevyšlo. Na první sezonu to jde, poslední jsme nebyly.

Ani nepřevažuje zklamání z posledního utkání, kdy jste ztratily šesté místo v závěru střetnutí?
Bylo blbé ztratit šesté místo v devadesáté minutě, bylo nám to líto, ale prostě Poděbrady měly více štěstí.

Jaké jste nabraly zkušenosti, oproti nesoutěžním sezonám?
Hrály jsme s lepšími týmy a viděly jsme, jak se to hraje na vyšší úrovni. Okoukaly jsme trochu fotbalové myšlení, techniku a snad jsme se trochu sehrály.

Co Vám osobně sezona dala?
Byla jsem čtvrt sezony pryč, takže to bylo rozkouskované. Určitě mi sezona dala skvělou partu, ta je báječná.

Je náročné dělat kapitánku?
Možná je to v něčem jiné než u chlapů, protože v ženském fotbale jsou city, které více přetrvávají. Chlapi si to vyříkají, u holek když něco neklape, tak je to ve hře znát.

Co citového jste musely v průběhu sezony řešit?
Občas drobné rozpory, nic extra. Můžeme spolu normálně hrát, to je hlavní.

V čem jste se zlepšily fotbalově?
Kdo chodí na tréninky, tak fyzicky. Ta je potřeba. Kolikrát jsme druhý poločas s lepšími týmy odpadly. Zlepšila se i střelba. Na začátku jsme nebyly schopné dokopnout z vápna do brány.

Který zápas je pro Vás největším zážitkem sezony?
To je těžké říct, ale asi na podzim s Uhlířskými Janovicemi, kdy jsme doma uhrály bezbrankovou remízu. To bylo pro nás cennější, než výhra s Vonoklasy.

To bylo poprvé, kdy jste s nimi uhrály bod.
Byli jsme na ně nemotivované a chtěly jsme uhrát dobrý výsledek. Měly jsme i velkou podporu fanoušků.

Jsou vidět u fotbalistek i větší emoce tím, že brečí?
Slzy byly, hlavně po posledním zápase v Poděbradech.

I když bude letní příprava krátká, čekáte v příští sezoně zlepšení?
Věřím tomu. Na začátku srpna máme zase čtyřdenní soustředění, kde dostaneme do těla. Určitě se zlepšíme fyzicky, budeme sehranější, posílíme a víme, co od sebe čekat. Budeme chtít hrát střed tabulky.

Když to vezmete, hrát se dá každým.
Když se to sejde, tak se dá hrát s každým. První jarní zápas jsme uhrály remízu s Dubicí. Na podzim, když jsem tu nebyla, tak holky prohrály dvakrát nula jedna po gólech ze závěru utkání.

Dobře se o vás starají Radek Pařez a „Olda“ Nagy. Co pro vás jejich koučování znamená?
Hrozně moc. Vzali nás poté, co nás nechali bývalý trenéři z Křesetic. Vše pro nás vyjednali. Je nám jasné, že je občas pěkně nervujeme, ale jsme jim vděční. Trénují nás dobře a dá se s nimi mluvit.