Mirku, dokážete spočítat, jak dlouho hrajete na Kaňku od vašeho přestupu z Kutné Hory?

Dejte mi vteřinku… Myslím, že to bude nějakých šestnáct nebo sedmnáct let. Plus mínus.

Na Kaňk jste šel z kutnohorského dorostu?

Ne, v Kutné Hoře jsem skončil v žácích, možná v mladším dorostu. Pak jsme měl rok nebo dva pauzu a následně šel na Kaňk.

Proč jste měl tu pauzu?

Bylo to v pubertě. Měl jsem jiné zájmy. Fotbal v Kutné Hoře mi moc nedával.

Hlavní sídlo kutnohorské radnice na Havlíčkově náměstí.
Kutnohorské zastupitele čeká další bouřlivé jednání

Kdo vás tehdy zlákal na Kaňk?

Už přesně nevím, kdo mě tam přivedl a jak jsem se tam objevil, ale vím, že jsme tam šli tenkrát čtyři kluci. Dorost vedl pan Vintiška. Tam mě začal fotbal zase bavit.

Na jaké roky vzpomínáte nejvíce?

Hodně vzpomínám na dorost, kdy jsme z okresního přeboru postoupili do I. A třídy. To byly krásné roky. Pak jsme v chlapech hráli na Kaňku třetí třídu a okresní přebor. Nejvíc vzpomínám za chlapy na rok 2004, kdy jsme po nějakých dvaadvaceti letech postoupili z třetí třídy do okresního přeboru. Tenkrát nás vedl trenér Telenský.

Celý život jste hrál střední zálohu?

Většinu fotbalové kariéry jsem hrál v záloze, ale pamatuji si, že jsem hrál v dorostu na Kaňku i útočníka. Žádný velký střelec jsem nebyl. (smích) Jsem jeden z těch hráčů, který je schopen přihrávat i na malém vápně. Pak jsem se ocitl v záloze, kde hraji dodnes.

Na zámku Žleby natáčení vánoční pohádku Nejlepší přítel
Barbora, Žleby i Kačina! Kutnohorsko ve filmech září

Jak dokážete skloubit fotbal se svou prací?

Pracuji v Praze, dojíždím každý den, takže tréninky většinou nestíhám. Upřímně řeknu, že stejně na Kaňku moc netrénujeme. (smích) Žádný hendikep to pro mě není. O víkendu zápasy stíhám, protože bydlím v Kutné Hoře.

Co říkáte na současnou situaci Kaňku, který poslední roky pendluje mezi III. třídou a okresním přeborem? Letos jste opět sestoupili.

Tuto sezonu jsme zase skončili poslední a sestupujeme. Pozitivně tuto sezonu hodnotit nemohu, na druhou stranu z toho nedělám žádnou tragédii. Poslední roky je to takový evergreen, že postupujeme a padáme. Doufám, že se nám za rok zase podaří postoupit. Mým přáním je, abychom se v okresním přeboru udrželi alespoň dvě nebo tři sezony. Okres na Kaňk patří.

Kaňk je nyní poměrně multikulturní mužstvo. Máme tam Rumuny, Slováky i Tunisana. Jak zvládáte konverzaci?

Naštěstí umím trochu anglicky. Nyní je na Kaňku oficiální firemní jazyk angličtina. (smích) Ve fotbale se člověk nepotřebuje moc jazykově dorozumět. Jsem za ty kluky dost rád, protože bez nich bychom těžko dali dohromady dva týmy. Jsou u nás vítaní.

Josef Macháček se synem.
Sport musí děti především bavit, říká trenér hokeje a kickboxu