Získali jste jednadvacet bodů při vyrovnané bilanci šesti výher, šesti porážek a tří remíz. Jak podzimní část sezony hodnotíte?

Podzimní část hodnotíme pozitivně, ale zároveň si uvědomujeme, že to mohlo být i lepší. Což nám napovídá, že je před námi ještě spousta věcí, na kterých musíme společně v zimě zamakat, aby naše postavení v tabulce na konci sezony bylo určitě lepší. Za mě si to tým za svůj přístup v trénincích určitě zaslouží.

Fotogalerie: Z fotbalového utkání krajského přeboru Kutná Hora - Poříčany (3:1)

Myslíte si, že bylo ve vašich silách získat více bodů a v tabulce být na vyšších patrech?

Určitě ano. Především v domácích utkáních s Nespeky a Povltavskou jsme měli vytěžit víc. To by nás posunulo v tabulce o několik příček vzhůru.

Co bylo vaší největší zbraní?

Týmový duch. Bohužel, zatím nemáme v týmu žádného rozdílového hráče, který by byl schopen v určitých fázích utkání vzít otěže do svých rukou, nebo vlastně nohou, a rozhodoval pro nás utkání. Proto se musíme jako tým především opírat jeden o druhého a být k sobě zodpovědní. Je pravda, že se nám toto dařilo naplnit v první polovině sezony. V té druhé jsme od těchto vlastností lehce upustili především při venkovních utkáních a byli jsme za to po zásluze od soupeřů potrestáni. Zkušenost pro celý tým, že musíme poctivě makat celou sezonu.

A kde jste naopak měli největší slabiny?

Venkovní utkání. K některým z nich jsme přistoupili podle postavení v tabulce bez určitého respektu k soupeři (Průhonice) nebo s pocitem povinného výletu (Tuchlovice). Pokud se chceme jako tým stále zlepšovat, tak jsou to věci, které nesmíme v žádném případě opakovat.

Pohled na počet inkasovaných gólů pro vás není asi příjemný, jste v tomto ohledu pátým nejhorším týmem soutěže. Proč tomu tak je?

Tady se pevně držíme filozofie našeho klubu, což je postupné zapracovávání našich mladých hráčů do týmů dospělých. A jako bývalý aktivní hráč si tady moc dobře uvědomuji, jak je tento proces náročný a někdy bohužel přináší i negativní prvky, které u mladých hráčů pramení z nedostatku zkušeností a jsou vlastně úplně přirozené. Pro kluky jsou to ale především důležité zkušenosti, které na hřišti získávají a pomáhají jim v jejich dalším fotbalovém růstu. Takže jsme některá utkání nezvládli po taktické stránce, kde nám nefungovala organizace hry podle našich představ. V některých zápasech šel neúspěch i zcela za mnou, kdy jsem neměl šťastnou ruku při zvolení taktiky, základní sestavy nebo střídání v průběhu utkání. I já vím, že se mám pořád co učit a ve spoustě věcech zlepšovat!

Fotogalerie: Z fotbalového utkání krajského přeboru Velim - Kutná Hora (4:0)

O co nebo o koho se mohl tým opřít, když se nedařilo?

O týmového ducha a starší hráče. Právě oni mají ten největší vliv na atmosféru, která zrovna v hráčské kabině panuje. Mám jako trenér veliké štěstí, že hráči jako Béda (Bedřich Franc) nebo Maloš (gólman Petr Malý), omlouvám se ostatním starochům, které jsem zrovna nejmenoval, že mají tak skvělý charakter a pro některé mladé hráče někdy nejsou jen spoluhráči, ale zastávají i role náhradních otců (smích).

Po sestupu z divize u vás skončilo hned několik hráčů. Jak těžké bylo dávat mužstvo znovu dohromady?

Určitě to nebyla vůbec jednoduchá situace, ale společnými silami jsme tým částečně doplnili. Především přetahovaná o Kukiho (Jan Kukal – přišel z Velimi v průběhu sezony) byla opravdu výživná.


Načítám tabulku ...