Marek Wolf o svém konci kariéry: Důvodů je hodně. Hlavně zdraví a rodina

Přesně tak, každý by chtěl ukončit kariéru vítězstvím. A proč? Těch důvodů je opravdu hodně, ale to nejdůležitější sehrálo svoji roli, zdraví a rodina. Máme dva špunty a je potřeba se konečně věnovat jim.

Je váš konec na fotbalových trávnících definitivní nebo si chcete zahrát třeba nižší soutěž v jiném klubu?

Teď můžu s jistotou říct, že minimálně na vyšší úrovni určitě (KP a výš), ale třeba se někdy ještě někde ukážu, ačkoliv v dohledné době to nejspíš nebude.

Je vám dvaatřicet let. Není brzy končit, když vás fotbal provázel celý život?

Je to náročné, jak po fyzické stránce, tak hlavně už i po psychické. Zdraví mi to už ale značně komplikuje, a proto tohle rozhodnutí. Byl jsem zraněný každou půl sezonu a je náročné se do toho v průběhu sezony vracet. Takže si myslím, že co se mě týče, je to právě včas.

close info Zdroj: Deník / Michal Pavlík zoom_in Fotbalista Kutné Hory Marek Wolf.

Jaké bylo rozloučení s klubem a spoluhráči?

Tým mi udělal krásnou tečku za tím vším, ale s klukama budu určitě v kontaktu, hlavně s těma "starejma" (smích).

Mužstvu Sparty se dařilo v minulé sezoně v takových vlnách. Chvíli jste byli nahoře, pak se přestalo dařit. To platilo hlavně na konci sezony a museli jste se strachovat o setrvání v krajském přeboru, v posledním kole jste hráli o všechno. Jaká byla sezona z vašeho pohledu?

Byla to zvláštní sezona, ale zvládli jsme ji. Za mě jsem chtěl, abychom hráli klidný střed tabulky. Ne proto, že by na to kluci neměli, ale protože vím, že Středočeský přebor je náročný a každý zápas je nepředvídatelný. Měli jsme v týmu hodně mladých kluků, kteří dostávali hodně příležitostí. Bylo to někdy hodně těžké, ale ti kluci musí hrát, aby šli mentálně i herně nahoru a teď už je to jen na nich, jak toho využijí.

S fotbalem jste zažil spoustu krásných chvil. Dokážete vybrat jeden okamžik, který byl nejzářivějším ve vaší kariéře?

Myslím si, že bych vyzdvihl dorost v Čáslavi, půl roku v mladším a půl roku ve starším dorostu a najednou šance jít s druholigovým áčkem na soustředění a už jsem se té šance nepustil. Tím jsem si splnil svůj sen.

Fotogalerie: Z fotbalového utkání krajského přeboru Kutná Hora - Poříčany (3:1)

play_fill play_fill play_fill play_fill

gallery

67  fotografií

Kromě Kutné Hory jste prošel několik dalších regionálních klubů – Velim, Čáslav, Benátky, Chrudim. Kde se vám dařilo a líbilo nejvíce?

V Chrudimi jsem začínal v přípravce, takže z toho si moc nepamatuji (smích). Benátky rok v dorostu a pak už to bylo veselejší, doufám, že jak v Čáslavi, tak i ve Velimi jsem zanechal nějakou stopu. Ale je pravda, že ve Velimi jsem byl velmi šťastný, skvělí lidé, hráči a zázemí. Ze všech týmů mám kamarády dodnes a jsem rád, že jsem s každým z nich mohl hrát.

Také jste se potkal s řadou výborných fotbalistů. S kým jste si na hřišti a mimo něj nejvíce rozuměl?

Nerad bych na někoho zapomněl. Hrál jsem opravdu se spoustou skvělých fotbalistů, ale já si chtěl rozumět vždycky se všemi. V Čáslavi mi pomáhali Mario Kurak, Milan Švenger, Tomáš Haniak a Alda (Aleš Urban). S tím jsem hrál několik dalších sezon i ve Velimi a v Kutné Hoře, byl to takový můj fotbalový brácha a za něj jsem byl opravdu rád. Vždycky jsem věděl, že je za mnou (smích).

Vizitka