„Vůbec jsem s tím nepočítal. Chtěl bych poděkovat panu Martínkovi, který mi poslal spousty hlasů a také babičce Honzy Koblischke paní Mrázkové," říkal Milan Antoš, když na stadionu v Lorci přebíral svou cenu.

Milane, kdo vás do soutěže nominoval?
To netuším. Zřejmě někdo z klubu.

Čím jste si cenu podle vás zasloužil? Jaká byla vaše fotbalová sezona 2012/2013?
Dařilo se mi střelecky. V dorostu jsem dal přes padesát branek za sezonu. To jsme hráli krajský přebor.

Vystřílel jste si angažmá v kutnohorském A-týmu. Co na to říkáte?
Těší mě to. Jsem rád, že mi Radim Truksa dává šanci. Pokusím se ho nezklamat.

V čem je divize pro vás jiná?
Oproti dorosteneckému fotbalu je divize mnohem rychlejší, důraznější a mnohem těžší.

Za dorost ještě hrajete?
Málo. Spíše ne.

Nedávno jste se poprvé trefil za kutnohorský A-tým. Spadl vám kámen ze srdce?
Určitě. Už to chtělo. První gól jsem dal proti Jablonci nad Jizerou. Jakub Vančura kopal roh a balon ze skrumáže propadl až ke mně a já ho hlavou doklepl. Měl jsem trochu štěstí.

Co vás ten vítězný gól bude stát do týmové kasy?
Něco rozhodně ano. (smích) Migas (Milan Tomíšek – pokladník) určitě něco slízne, asi okolo pěti kila. Rozhodně to stojí za to.

Máte poměrně pestrou kariéru, ale pojďme od začátku. V kolika jste začal hrát fotbal?
Myslím si, že v šesti letech v Malešově. Mámy kamarádka měla také dva syny v Malešově. A jelikož jsme se znali, tak jsem začal tam. Než abychom se váleli s bráchou doma, tak jsme šli hrát fotbal.

Jak pokračovala vaše kariéra dál?
Z Malešova jsem šel do mladších žáků Kolína. Ve starších žácích jsem šel do Pardubic, kde jsem po roce přestoupil do Hradce Králové. Odtamtud zpět do Kolína a do Kutné Hory.

Milan AntošVěk: 18
Bydliště: Kutná Hora
Vzdělání: student střední školy
Oblíbený klub: Sparta, Barcelona
Oblíbené pití: Capy
Oblíbené jídlo: hranolky s řízkem
Koníčky, zájmy: volejbal, basketbal, tenis

Kde vám to fotbalově nejvíce dalo?
Rozhodně v Pardubicích a Hradci. Hráli jsme kvalitnější soutěž než jinde. V Hradci Králové jsem hrál extraligu a v Pardubicích první ligu.

Byl jste odjakživa střelec nebo jste hrál i na jiném postu?
Ze začátku jsem hrál jenom útok, ale později v Kolíně jsem hrál i stopera. Zřejmě se mi střelecky nedařilo a trenér ve mně viděl potenciál v obraně. Rozhodně jsem tam zůstat nechtěl. Trvalo to asi jen půl roku.

Máte v kariéře nějaký sen, kterého byste chtěl dosáhnout?
Chtěl bych hrát první ligu.

Dostáváte nabídky od jiných klubů?
Teď momentálně mám nabídku z pražské Dukly do dorostu a do juniorky.

Jak moc je váš přestup reálný?
Svůj přestup budu řešit až po škole. Mám ještě dva roky do maturity a ty bych chtěl strávit v Kutné Hoře.

A máte nějaký vysněný klub?
Rozhodně Sparta nebo Plzeň.

Co je potřeba udělat, aby to vyšlo?
Musím trénovat více než ostatní a neustále se zlepšovat.

Něco podobného se povedlo Jiřímu Mlikovi nebo Janu Trousilovi. Oba začínali v Kutné Hoře a hráli, respektive hrají nejvyšší soutěž.
Je to pěkné a dokazuje to, že jde jít z Kutné Hory do ligy.

Jaký máte fotbalový vzor?
Lionela Messiho z Barcelony.

Vy jste však jiný typ útočníka. Ke komu byste se přirovnal?
Přesně tak. Nevím, ke komu bych se mohl přirovnat. Netroufám si.

Studujete v Kutné Hoře na bývalé veřejnosprávní a oděvní škole. Proč jste si vybral zrovna tuto školu?
Na mě nic jiného nezbylo. (smích) V Hradci Králové jsem skončil a nikam jinam mě nevzali.

Co vy a ostatní sporty?
Rád se věnuji basketbalu. Než jsem začal s fotbalem, uvažoval jsem o tomto sportu. Vždy jsem byl vyšší než moji vrstevníci.