Radime, co říkáte z celkového hlediska na podzim v divizi? Uhráli jste dvacet čtyři bodů a sedmé místo. Jste spokojený?

Myslím si, že jsme ostudu neudělali. Jsme nováček ve velmi těžké skupině. Chvílemi to vypadalo, že bychom mohli skončit i na lepším umístění, protože jsme před posledním kolem byli čtvrtí. Vzhledem k tomu, že je tabulka maximálně vyrovnaná, kdy od čtvrtého do dvanáctého místa je to srovnané na čtyři body, tak si myslím, že může panovat spokojenost. Já bych se rád ale viděl o dvě příčky výš. Pak bych byl spokojenější.

Těší vás, že Suchdol nakonec skončil před Kutnou Horou, i když byl půlku podzimu za ní?

Nejenom já, ale asi nikdo v Suchdole nekoukáme na tabulku tak, jestli jsme před Kutnou Horu nebo ne. My si hrajeme to svoje. Já osobně chtěl být do pátého místa, takže jsem malinko zklamaný. Nicméně díky tomu, jak je tabulka vyrovnaná, jsme asi spokojení. Kutná Hora skončila devátá o bod za námi. Z tohoto pohledu můžeme být spokojení, ale znovu opakuji, tento fakt extra nesledujeme.

Derby však bylo ozdobou podzimní sezony v Divizi C. Kdy jste naposledy ve své trenérské kariéře zažil tak povedený zápas se skvělou atmosférou?

Zápas jsme si užili všichni, kdo na něj dorazili. Hlavně ti, co fandili Suchdolu. Duel přesahoval svou kvalitou i diváckou kulisou rámec divize. Takové utkání by slušelo minimálně o soutěž výš. Nám se zápas povedl, byli jsme jednoznačně lepší a vyhráli jsme zaslouženě. Z tohoto pohledu jsme byli maximálně spokojení. Já dvojnásob, protože jsem v Kutné Hoře předtím pět let trénoval. Měl jsem tedy vyšší motivaci, než někteří kluci. Díky tomu vznikla i sázka s loreckým rybníkem, který jsme s Davidem Linhartem přeplavali. Jako trenér jsem zažil podobné utkání v poháru se Slavií, kde přišlo dva a půl tisíce lidí. V mistrovském zápase to takové nikdy nebylo. Hrávali jsme derby třeba s Čáslaví B, ale zápas nedosahoval takových kvalit ani takové divácké kulisy jako podzimní derby v Lorci.

Určitě během podzimu přišly i těžší chvilky. Které to podle vás byly?

Ze začátku jsme dopláceli na špatnou kondiční stránku. Většinu zápasů jsme v první třetině soutěže odcházeli fyzicky ve druhé půli. Na tom jsme museli usilovně zapracovat během tréninků, což se nám podařilo odstranit. Měli jsme také problém se zraněnými hráči. Nejvíce mě mrzí ztráta Kuby Svobody, který si přetrhnul křížový vaz. Hannich měl nohu v sádře a Růžička měl také problémy s kolenem. Na zápas v Turnově jsem měl k dispozici pouze deset hráčů do pole, což je nepříjemné, protože jsme nemohli ani na průběh zápas reagovat střídáním. To k tomu však patří na této úrovni. Žádné jiné problémy jsme naštěstí neměli.

Nejvíce jste prohráli dva zápasy v řadě a třetí na penalty. Bylo těžké nastartovat mužstvo, které nemá divizní zkušenosti, zpět na vítěznou vlnu?

Neřekl bych, že to bylo těžké. Ani bych neřekl, že byl problém v tom, že bychom prohráli dvakrát za sebou a předtím i jednou na penalty. U nás byl problém spíše v obráceném gardu. Nedokázali jsme udělat sérii třeba tří a více výher. Udělali jsme maximálně dvě výhry v řadě a pak jsme je znehodnotili nějakou prohrou. To bylo hlavně v období, kdy jsme měli zraněné hráče. Naštěstí jsme na vše pak navázali výbornými zápasy s Kutnou Horou nebo Živanicemi. Tyhle zápasy nám vyšly špičkově.

Štěpán Kacafírek nenastřílel tolik branek, jako v předchozím ročníku. Čím si to vysvětlujete? Změnou herního systému nebo kvalitou soutěže?

Řekl bych, že od každého něco. V loňské sezoně dal Štěpán skoro čtyřicet branek. To se jen tak někomu nepovede. Asi jsme všichni očekávali, že dá více branek, ale na druhou stranu je divize mnohem kvalitnější než krajský přebor. Navíc byl měsíc zraněný. Nakonec dal Káca sedm gólů, což není špatné. Těch šancí také pár nedal. Na jaře mu tam padalo skoro vše. Kdyby byl úplně zdravý a pokračovala by soutěž dál, tak by jeho branek přibývalo. Ve druhé polovině podzimu, kdy se vrátil do zápasu s Kutnou Horou, podával velmi dobré výkony.

Kdo pro vás byli klíčoví hráči?

Tohle bych extra nespecifikoval. Je to týmový sport. Všichni vyhráváme i prohráváme, všichni hrajeme dobře i špatně. Těžko lze vyzdvihovat jedince. Pokud mám jednoho vybrat, tak řeknu Tomáše Michálka, který odehrál všechny minuty, ani jednou nestřídal. Kolikrát byl také polozraněný a v posledním kole hrál s horečkami. Nakonec byl většinu podzimu i kapitánem mužstva. Hrál dobře dopředu, dal čtyři góly a dokázal i bránit.

Jak byste chtěl skončit po jarní části sezony?

U mě se to nemění. Chtěl bych skončit do pátého místa. Na podzim jsme hráli doma sedm zápasů, na jaře jich bude osm, což by svádělo k tomu, že bychom měli udělat více bodů než na podzim. Na podzim jsme doma poměrně dost bodů rozdali.

Jakou plánujete zimní přípravu? Dojde i na vaše pověstné zimní soustředění?

Zatím to řešíme a budeme to vědět až na konci listopadu. Kluci musí říct, zda v termínu, který jsem určil, jsou schopni dostat dovolenou a zařídit si to. Nemá smysl, aby nás tam jela jen půlka. Rád bych jel s kluky do hor, protože soustředění má hodně do sebe. Ať už po kondiční stránce, kdy se tam hodně běhá a trénuje, tak i díky mimofotbalové aktivitě. Utuží se parta a vše okolo. Co se týká přípravy jako takové, tak jsme se v létě přesvědčili o tom, že mužstvo potřebuje na vyšší soutěž trochu dotrénovat. V zimní přípravě na to bude dost času, takže si myslím, že potrénujeme kvalitně. (smích)

Kde budete hrát přípravné zápasy?

Většinu zápasů budeme hrát na umělé trávě v Červených Pečkách. Čekají nás i zápasy v Chrudimi a Kolíně. Začínáme ve čtvrtek 7. ledna seznamovacím tréninkem.