Kliknutím zvětšíte
Jak dlouho už hrajete v Paběnicích?
Myslím, že je to čtvrtý, nebo pátý rok. Jsem tam hodně spokojený. Je tam skvělá parta a parádní hřiště.
A proč jste se rozhodl právě pro Paběnice?
Křesetice tenkrát spadly do III. třídy a já chtěl chytat okresní přebor.
Kde a v kolika letech jste začal s fotbalem?
S rodiči jsme bydleli v Praze a pak jsme se přestěhovali do Křesetic. Začal jsem v šesti letech na Albertově za Slavoj Vyšehrad. Tam jsem registrovaný nebyl. Pak jsem šel do křesetických žáků.
Od začátku jste chtěl být brankářem?
Vždycky jsem byl líný. (smích) Ne, byl jsem hodně narostlý, což teď vidím i u svého syna. Má postavu po mně a taky bude velký.
Kde jste pak ještě ve své kariéře chytal?
Do dorostu jsem hrál v Křeseticích, pak mě vytáhl Franta Drábek do Malešova na roční hostování. Mezitím jsem se ještě vrátil jednou do Křesetic a znovu do Malešova. Odtamtud jsem šel do Sedlce, Křesetic a Paběnic.
Jak dlouho ještě plánujete chytat?
Chtěl bych to vydržet co nejdéle. Už loni jsem cítil, že se mi tolik nedaří. Konec sezony byl lepší, ale někdy to nešlo. Navíc mám ostruhy na patách, které mě zlobí už tři roky. Po zimním ozařování už dokopnu alespoň na půlku. (smích) Limituje mě to hodně hlavně v rozehrávce. Na rozlučce jsme si sedli a domluvili jsme, že budu pokračovat.
Na jakého hráče z vaší bohaté kariéry vzpomínáte nejraději?
V současnosti rád hraji s Honzou Veselým a Martinem Votavou. To jsou dva tahouni i mimo hřiště. Celkově asi Milan Suchorebský.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
