Zdroj: Shutterstock
Stejně jako u lidí, i mezi nimi se najdou nejrůznější formy tohoto typu pozdravu. Hlavní roli hraje kultura. A vypadá to, že ta lidská je s tou šimpanzi v lecčem podobná.
Zdroj: Shutterstock
I naši bratranci šimpanzi mají různé formy podání rukou lišící se podle tlup a sociálního postavení. Navíc tato forma pozdravu přetrvává v průběhu času, což znamená, že se jedná o kulturní chování.
Zdroj: Shutterstock
Čím je tento objev zajímavý? Není totiž možné tyto způsoby pozdravu vysvětlit genetickými nebo environmentálními faktory. Životní podmínky obou tlup šimpanzů byly v podstatě stejné.
Zdroj: Shutterstock
Jedná se tak o důkaz existence sociální kultury u jiného druhé než u člověka.
Zdroj: Shutterstock
Z analýzy rovněž vyplynula trvanlivost pozorovaného chování. Sledování probíhalo dvanáct let, během něho mnoho šimpanzů zemřelo, skupiny opustilo, narodili se noví členové, přesto styl pozdravu vydržel.
Zdroj: Shutterstock
Tato perzistence tak splňuje běžně přijímaná kritéria chování, které je součástí kultury: Vzniká prostřednictvím sociálního učení, je sdílené členy skupiny a je trvalé v čase.
Zdroj: Deník/Zdeněk Vaiz
Navíc pozdrav podáním si ruky vyžaduje i ve světě lidí mít rozsáhlý společenský život.
Zdroj: DENÍK/Zdeněk Vaiz
Opět se tedy ukázalo, že šimpanzi jsou velmi „lidští.“ „V pozdravech rukou byly pozorovány nejen rozdíly mezi tlupami, ale i mezi jednotlivci v rámci jedné skupiny.
Zdroj: Deník/Michal Fanta
Ostatní jsou bezstarostnější, komunikují a hrají si, nevyjímaje vysoce postavené jednotlivce v skupině.
Zdroj: Shutterstock
„To, čemu říkáme kultura, je tak souborem chování, který vznikl v průběhu evoluce,“ říká primatolog Edwin JC van Leeuwen.
Zdroj: Shutterstock