„Pomohli by vojáci s jejich velkokapacitními cisternami,“ zaslechl Deník od „dobráků“, kteří se 12. srpna zapojili do boje s plameny, jež odpoledne zachvátily halu v průmyslové zóně v místní části Karlov na okraji Kutné Hory. V areálu firmy zabývající se recyklací odpadů hořely hala, venkovní sklad a nákladní auto, přičemž plameny ohrožovaly ještě dvě haly v sousedství, trafostanici a přilehlé pole; nakonec se mimo areál rozšířily jen na trávu.

Jeden z velkých problémů představovala právě doprava vody. Hasiči ji kyvadlově dováželi cisternami, jichž se zapojilo 22; postavili také vedení přivádějící pomocí čerpadla a hadic vodu z nedalekého lomu. S ohledem na masivní nasazení profesionálních i dobrovolných jednotek byl vyhlášen třetí ze čtyř existujících stupňů poplachu. Do akce se zapojilo přes sto hasičů.

Dobře vybavená armádní jednotka hasičů z nedalekého chotusického letiště, z 21. základny taktického letectva Čáslav, však pokyn k výjezdu nedostala. Byť šlo o likvidaci největšího požáru na Kutnohorsku od roku 2012 a onoho nedělního dne panoval na letišti klid, protože se nelétalo, na hustý černý kouř stoupající k nebi mohli její příslušníci jen koukat přes plot.

Vojáky k ohni nevolají

Spolupráce nebyla vyžádána, protože letištní hasičská jednotka není zařazena v poplachovém plánu integrovaného záchranného systému, vysvětlil Deníku tiskový a informační důstojník vojenské základny Tomáš Maruščák.

Z jeho dalších slov vyplynulo, že k tomu, aby armádní hasiči vyjeli hasit i mimo základnu, by už muselo být opravdu mimořádně zle: „Jednotka našich hasičů může být povolána, pokud by nastala situace, že složkám integrovaného záchranného systému a dalším složkám zařazeným do poplachového plánu by docházely síly a prostředky.“

Možnost vyjet existuje

Stejné to ale nemusí být všude. Třeba v okolí Náměště nad Oslavou, kde působí 22. základna vrtulníkového letectva, vojenští hasiči někdy vyjíždějí i k ryze civilním zásahům. Tamější pracovnice vztahů k veřejnosti Štěpánka Tříletá zdůraznila, že letištní hasičská jednotka zabezpečuje především ochranu leteckého provozu a objektů základny - avšak je zařazena i do poplachového plánu kraje Vysočina.

„V případě vzniku mimořádné události v civilním sektoru je na základě žádosti o výpomoc povolána Krajským operačním a informačním střediskem Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina a se souhlasem velitele útvaru vyjíždí k běžným hasičským zásahům,“ osvětlila Deníku Tříletá, jaká platí pravidla. Upozornila však, že pokud armádní hasiči vyjedou mimo letiště, zpravidla je to jen do nejbližšího okolí - a za podmínky, že není ohrožen letecký provoz.

Spolupráce se nerozvinula

O tom, že by to podobně fungovalo i na Kutnohorsku, mohou tamější hasiči jen snít. O spolupráci s hasiči z čáslavské vojenské základny, odkud nyní startují gripeny k obraně vzdušného prostotu, se kdysi uvažovalo; zůstalo však jen u myšlenek. Užší vazby mezi složkami spadajícími pod různé resorty - vnitra a obrany - se nerozvinuly.

Mimo jiné hrála při přípravě poplachových plánů roli informace, že na základně ve 24hodinovém provozu nefungují dvě družstva schopná výjezdu, z nichž jedno by neustále zůstávalo v pohotovosti k zabezpečování úkolů hasičů na letišti a druhé mohlo vyjet na případnou výpomoc (podle informací Deníku tam však dvě hasičská družstva působí). V minulosti se dokonce objevila myšlenka, že by letištní hasiči mohli posloužit jako náhrada chybějící jednotky dobrovolných hasičů, čímž by získávali cenné praktické zkušenosti nad rámec výcviku. To se však ukázalo jako zcela nereálné.

Z úvah o možnostech užší spolupráce mezi civilními hasiči a jejich vojenskými kolegy nakonec zcela sešlo. „Základna je v neustálém provozu, a to i ve dnech pracovního klidu nebo státních svátků,“ upozornil Maruščák. „K zabezpečení letové aktivity je dle platné legislativy a předpisů nutné zabezpečit také například schopnost výjezdu letištní hasičské jednotky a působit na základně při mimořádných situacích,“ konstatoval s tím, že právě to je prioritním úkolem jednotky vojenských hasičů.

Se zapojením hasičů z vojenského letiště se tak ve středních Čechách nepočítá. Nefigurují v poplachových plánech, v nichž má každé místo na mapě předem určené hasičské jednotky, které tam budou povolány v případě vyhlášení jednotlivých poplachových stupňů. Zařazeny jsou tam podle slov mluvčího středočeských hasičů Ladislava Holomčíka profesionální týmy (zpravidla z nejbližších požárních stanic, ale bere se v potaz i dopravní dostupnost) dobrovolné sbory i podnikové jednotky. Mezi těmi nechybějí ani letištní hasiči z pražské Ruzyně (vyjíždějí například k dopravním nehodám na dálnici D7, kam často vyrážejí i pražští hasiči z Petřin) a z firemního letiště ve Vodochodech.

Armáda hasit může

I u požárů ve středních Čechách si nicméně mohou přihlížející všimnout, že vojáci někdy zasahují. Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR uzavřelo s armádou dohodu o možnosti povolat ke shozům vody z podvěšeného bambi vaku vojenský vrtulník z letiště v pražských Kbelích. Tento červeno-bílý stroj bylo vidět v akci třeba 7. srpna při hašení požáru u železniční trati v okolí Bělé pod Bezdězem - společně s policejním vrtulníkem z Ruzyně v modro-bílém provedení a s letadlem povolaným z Jičína.

Nejnověji vojenský vrtulník pomáhal s hašením lesa ve svažitém terénu u Chodouně na Berounsku - přičemž i tam v úterý odpoledne zasahovaly dvě helikoptéry.  Po dvou desítkách shozů vody z bambi vaku do plamenů musel armádní stroj odletět tankovat, a tak hasiči povolali na pomoc ještě další z policejní letky.

Masivní zapojení hasičů při likvidaci požáru haly v Kutné Hoře
- Jednotky profesionálních hasičů ze základen v Kutné Hoře, Čáslavi, Kolíně a Zruči nad Sázavou

- Hasičské záchranné sbory podniků ČKD Kutná Hora a Škoda Auto Mladá Boleslav (odtud byl vyžádán cisternový automobil se zařízením pro výrobu speciální suché pěny - One Seven)

- Dobrovolné sbory obcí Církvice, Červené Pečky, Chlístovice, Křesetice, Kutná Hora-Malín, Malešov, Močovice, Nová Ves I., Nové Dvory, Ovčáry, Potěhy, Starý Kolín, Týnec nad Labem, Veltruby a Žehušice; navíc dobrovolné sbory obcí Žleby a Vrdy zajišťovaly po dobu zásahu zálohu na stanicích profesionálů v Kutné Hoře a Čáslavi

- Těžká technika z jihlavské základny Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR (odtud byly vyžádány kolový speciál Tatra 815 6x6 UDS 214 a pásové rypadlo CAT 329E)

- Vrtulník Letecké služby Policie ČR s podvěšeným bambi vakem

Zdroj: Jaroslav Gabriel, Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje