Dominiku, na úvod klasická otázka, jaké byly vaše hokejové začátky?
Bylo to ve třech letech. Oba moji bráchové hráli hokej odmala, a tak jsem si jednou přišel za nimi zabruslit se svým dědou. Hned mě to chytlo a ve čtyřech nebo pěti letech jsem začal hrát za Kutnou Horu. Jeden brácha byl brankář, ale už skončil. Sice chvíli hrál ještě odborářskou ligu, ale po zranění kotníku skončil. Druhý brácha s námi trénuje v Kutné Hoře, ale hraje jen odborářskou ligu.
V dosavadním průběhu sezony jste nasbíral sedm branek a sedm asistencí a s Matoušem Jelínkem jste nejproduktivnějším hráčem Sršňů. Těší vás tato bilance?
Určitě mě to teší, zejména ve srovnání s minulou sezonou, kdy jsem v našem týmu bodově zaostával. Jsem za to rád, že se mi nyní daří, ale není to jen můj podíl, ale spíše celé formace. Funguje nám to a od toho se poté odvíjejí body.
Ve formaci hrajete s Matoušem Jelínkem a Janem Tvrdíkem. Vzhledem k vaší bodové bilanci vám to šlape, jak si rozumíte?
Hrajeme spolu odmala. Na jeden čas jsme se od sebe oddělili, když Jan Tvrdík odešel do Hradce Králové a já do Kolína. Byly to asi tři roky, které nám ale pomohly. Získaly jsme zkušenosti s jinou hrou, ale na ledě stále víme kde, kdo je, což nám pomáhá. Na konci minulé sezony jsme nehráli moc svou hru, nedařilo se nám a trenér nás rozdělil. Letos ale hrajeme opět to, co umíme nejlépe a šlape nám to. Snad se tak bude dařit dál. Svůj podíl na tom má kromě Matouše a Honzy také obránce Pavel Švejda, který naší lajně hodně pomáhá.
Máte hodně mladý kádr, jaké to pro vás je, když proti vám stojí o mnoho let starší hráči?
Co se týče bruslení, tak se cítím lépe, než tito starší hráči, ale když vidím jejich techniku a myšlení, tak je znát, že jsou jinde. Je mnohem těžší takové hráče odstavit od puku. Mají větší sílu, s čímž se zatím moc nedokážeme poprat. Hrajeme spíše bezkontaktně a soupeře přebruslit. V některých zápasech, jako například proti Neratovicím, kde bylo osobních soubojů hodně, už jen samotné přebruslování nestačí.
Dá se podle vás hra tělem natrénovat? Pracujete na ní na trénincích?
Spíše se snažíme zdokonalovat vlastní hru. Osobní souboj si musí člověk na ledě najít sám. Nejčastěji se do nich dostávají samozřejmě obránci. Osobně si myslím, že se zatím musíme spíše držet své hry, soupeře přebruslovat a třeba časem, když nám bude dvacet pět, třicet let pro nás bude hra tělem lepší a využijeme ji.
O víkendu jste sehráli zápas s Velkými Popovicemi, jak těžký duel to byl? Čím si vysvětlujete, že utkání skončilo 0:5?
Popravdě řečeno to nebylo jen o tomto zápase. Poslední dobou mi přijde, že jsme nebojovali tak, jako dříve. Naše bojovnost mi v utkání chyběla nejvíce. První dvě třetiny jsme hráli podle mě lépe než soupeř. Bohužel se trápíme v koncovce a nedaří se nám dávat góly. Přitom na začátku sezony jsme jich dávali celkem dost. Chybí nám asi kousek štěstí. Já osobně jsem měl několik šancí na vstřelení branky, ale chybělo štěstí k tomu, aby puk prošel do branky. Snad se to brzy změní.
Nyní vás čeká duel s prvním Benešovem. Očekáváte náročný zápas?
Bylo by dobré nastartovat nějakou sérii výher, od které bychom se mohli odrazit. Bude důležité hrát tak, jak jsme hráli dříve v zápasech proti Čáslavi nebo Vlašimi. V těchto duelech jsme bojovali, což mi v poslední době chybí. Možná se to odvíjí trochu i od tréninků, kam nás chodí o něco méně a chybí tomu pak sehranost.
Kutná Hora se s Benešovem již utkala. Ve 2. kole prohrála na jeho kole 2:6. Jak vzpomínáte na toto utkání?
Benešovu máme co vracet. Největší problém byl v tom, že to pro nás bylo jedno z prvních utkání ve vyšší soutěži. Bylo to pro nás něco jiného. Benešov na tom byl herně i bruslařsky velmi dobře. Ne, že bychom na něj nějak ztráceli, ale nedařilo se nám v zakončení. To nás poté mrzelo, protože týmy jako Benešov potrestají každou chybu. Celkově si myslím, že to je problém, který nás trápí. Nevyužíváme své šance tak, jako naši soupeři.
Co bude klíčové k tomu, abyste mohli proti tak silnému soupeři uspět?
Budeme hrát doma a všímám si poslední dobou toho, že diváků chodí více a více. Nám se pak hraje o poznání lépe. I proto doufám, že fanoušky neodradí naše poslední výsledky, přeci jen jsme stále nováček soutěže a máme do budoucna stále co předvést, a přijdou nás v hojném počtu podpořit. Utkání s Benešovem bude hodně o našem srdci dát do zápasu něco navíc. Musíme bojovat zejména směrem dozadu. Máme podle mě nejlepšího brankáře v soutěži, ale necháváme ho v tom topit a inkasujeme moc branek. Musíme se tedy více soustředit na obranu. Když budeme výborně bránit, tak si myslím, že z úniku jsme schopní nějaký gól dát a můžeme vyhrát.