Už je to pět let, kdy Síň slávy na Lánech otevřela své dveře veřejnosti. Sběratel Josef Hošek si jejím vytvoření splnil jeden velký sen. Stovky dresů, hokejek, cenných snímků, kousků výstroje, publikací, medailí. To vše za nablýskanými vitrínami. Pro hokejového labužníka ideální místo k výletu, navíc do Lán, sídla českého prezidenta, kde můžete navštívit muzeum T.G.M., krásnou lesní oboru, nebo muzeum historických vozidel.

Už ne pouze hokejisté

Teď Josef Hošek otevřel novou expozici, v níž už se nevěnuje jenom hokeji, ale oceňuje tady i borce z jiných sportů, kteří hlavně v 70. letech předváděli neskutečné výkony. Kdo mohl, ten ve středu dorazil i osobně. „Já neváhal, vždyť s hokejisty jsem se hodně kamarádil. Můj švagr Milan Vopička hrával za ČLTK i za Spartu a já mu hodně fandil. Také jsem hokej hrával a s hokejisty z nároďáku jsme se kamarádili. Já chodil na jejich zápasy, oni na moje,“ vzpomínal wimbledonský vítěz z roku 1973 Jan Kodeš.

Josef Hošek je na svoje dílo právem pyšný. S jeho budováním mu kdysi pomáhala kladenská hokejová legenda Eda Novák, kamarád. Seznámil ho nejen s hráči Kladno, ale Sparty, Brna a dalších klubů. Ti mezi sebou žádnou řevnivost dávno necítí.

„Liga byla liga, tam jsme se nešetřili. Ale pak jsme se sešli v nároďáku a měli skvělou partu,“ vzpomíná Bohumil Ebermann, který rovněž několika věcmi Josefu Hoškovi přispěl. „Bohužel po rozvodu jsem o spoustu věcí přišel, tak už to bývá, ale z angažmá v Lausanne a Grenoblu jsem něco zachránil a Pepíkovi dal,“ vyprávěl Ebermann, jehož krásný gól proti Švédům v roce 1977 rozhodl ve Vídni o titulu mistrů světa a běžel pak rok v znělce relace Branky-body-vteřiny.

„Ten se díky tomu dobře pamatoval. My tenkrát na konec turnaje prohráli s Kanadou a čekali stříbro, ale brankář Högosta, jemuž jsem ten gól dal, vychytal Rusy a my brali zlato. Na tenhle titul vzpomínám hodně rád a jsem rád, že se v Lánech sešlo dost kluků, s nimiž jsem ho vybojoval,“ zasnil se slavný plzeňský expres.

Ponožky musel Plekanec donést 

Co se týče replik dobových kabin, dával si Josef Hošek velký pozor na autentičnost. Tak velký, že třeba Tomáše Plekance požádal i o jeho originální ponožky. “Říkal jsem mu, že tam přece nemohu dát svoje a on je opravdu přinesl,“ usmívá se Hošek.

U šatny z 50. let zase vysvětlil pytel o figuríny Vovky Zábrodského připomínající spíše pytel na brambory. „Skutečně tak vypadá, ale v něm hráči nosili výstroj až pomalu do sedmdesátých let. Skoro nic se do něj nevejde, ale tehdejší výstroj nebyla tak rozměrná a vše bylo z filcu. Těsně před výstavou mi kamarád Mirek Porcal přinesl artefakt ještě mnohem starší, dřevěné brusle na řemínky. Nádherná věcička, kterou fajnšmekři určitě budou obdivovat,“ je přesvědčen.

Pomůže i Pavelec

V nově otevřené síni dal Josef Hošek prostor také jiným sportovcům než hokejistům. Chce, aby ani na jejich úspěchy nikdo nezapomínal. „Děláme tu pravidelná setkání s hokejisty a vždycky zveme i jiné sportovce. Byly u nás Věra Čáslavská, Dana Zátopková, Honza Kodeš, nejlepší československý plochodrážník Jirka Štancl, bratři Svojanovští – výborní veslaři. Tuhle sekci bychom rádi rozšířili, protože tohle vše jsou nebo byla skvělá jména lidí, kteří sportu obětovali všechno.“

Další rozšiřování Síně slávy už není možné. Někdejší lánský konzum prostě není nafukovací. To ale neznamená, že by Josef Hošek s budováním životního díla přestal. „Ve vitrínách ještě máme možnosti, také budeme určitě vše aktualizovat, doplňovat. Z nejnovějších jmen nám dal věci brankář Ondra Pavelec, ten shání věci zase od svých kamarádů Kuby Voráčka a Míši Frolíka. Snad to stihneme, že se kluci zase vrátí do zámoří, uvidím je tady moc rád,“ dodal Josef Hošek.

Muž, díky jehož úsilí nemá český hokej jen Síň slávy v O2 Areně v Praze, ale múza hokejových bohů ho políbila také v malé obci na pomezí Kladenska a Rakovnicka.

Kdo všechno do Lán dorazil?

Hokejoví mistři světa a olympijští medailisté Bohumil Ebermann, Jan Klapáč, Jiří Kochta, Jiří Holeček, Jan Gusta Havel, František Pospíšil, František Kaberle st., Josef Horešovský, Milan Vopička, Láďa Bednář, Jaroslav Maixner, pětinásobný vítěz Zlaté přilby Československa Jiří Štancl, tenisový vítěz Wimbledonu 1973 a Roland Garros 1970 a 1971 Jan Kodeš, bratři Pavel a Oldřich Svojanovští, dvojnásobní olympijští medailisté z veslování.