Jak jste začínal s hokejem, kdo vás k němu přivedl? 
Poprvé jsem na bruslích stál ve třech letech. První zápas jsem hrál zhruba v pěti letech. Podle toho, co říkají doma, tak mě k hokeji přivedla mamka, nicméně později se o mou sportovní stránku staral spíše taťka. 

Byl pro vás hokej vždy na prvním místě, nebo jste se věnoval i jiným sportům?
Když jsem byl mladší, tak jsem kromě hokeje hrál ještě fotbal a chvíli také florbal. Ani jeden z těchto dvou sportů mě tolik nezaujal, jako hokej, takže ten byl vždy na prvním místě.

V jakých týmech jste doposud působil? 
Kromě Kutné Hory jsem působil ještě v mužstvu Královští Lvi Hradec Králové. Působení v Hradci Králové mi dalo mnoho zkušeností, a to nejen do hokejového života, ale i do toho soukromého. Bylo to hodně náročné, prošel jsem si tam několika zraněními, což nebylo ideální. Přineslo mi to ale zlepšení hokejového myšlení, zkušenost s tvrdším, rychlejším hokejem a vyšší soutěží. Co se týče života, tak to bylo hodně o psychické stránce, kvůli zraněním, ale také o tom, odejít z domova na internát a vše zvládat sám. 

Mluvíte o zraněních, jaké nejvážnější vás potkalo?
Bylo to podvrtnutí kolene a natažení kolenních vazů, přičemž léčba trvala zhruba tři měsíce. Urychlilo se to ale tím, že mi lékař předepsal ortézu, se kterou jsem poté hrál čtyři roky. 

Co považujete doposud za svůj největší úspěch? 
Co se týče Kutné Hory, tak to byl v dorostu postup do baráže o postup do vyšší ligy. Totéž pak i v kutnohorské juniorce a samozřejmě postup do vyšší soutěže s A-týmem do krajské ligy. Co se týče Hradce Králové, tak beru za úspěch to, že jsem se dostal do týmu a mohl tam hrát. 

Máte nějaký cíl, kterého byste chtěl ještě dosáhnout? Jako například dostat se do extraligy, nebo třeba ještě dál?
V hokeji už si takové cíle nedávám. Chtěl bych to dotáhnout určitě co nejdále, ale s Kutnou Horou. Momentálně mám takové myšlenky, že chci hrát pouze a jenom v Kutné Hoře. Máme mladý perspektivní tým, tak uvidíme, kam až se zvládneme dostat.

Dres Sršňů obléká i váš bratr Jiří Tvrdík, jaké to je být se sourozencem v jednom týmu? 
Tím že jsem mladší, tak se mi snažil vždy pomáhat, protože byl ten zkušenější. V mládežnických kategoriích jsme se nepotkávali, protože když já přešel do starší kategorie, tak on už šel do další. Poprvé jsme se potkali až ve chvíli, kdy jsem byl v dorostu a chodil jsem hrát za juniory, kde on působil. Samozřejmě mezi námi probíhá určité hecovaní, ať už co se kanadských bodů týče či plusových a minusových bodů. Když se sejdeme na střídačce, tak si dokážeme poradit, vyslechneme jeden druhého. Je to něco jiného, protože je pravda, že nějakou radu či kritiku vezme hráč více od sourozence než od spoluhráče.

Vaší útočné formaci i vám osobně se v posledních zápasech daří hodně střelecky, čím to podle vás je?
Spolu s Matoušem Jelínkem a Dominikem Jiráněm spolu hrajeme od dětství a moc dobře se známe. Na konci minulé sezony se nám ale moc nedařilo a trenér nás rozdělil, protože když v hokeji něco nejde, musí dojít ke změně. Podle mě to bylo správné řešení, nicméně na začátku letošní sezony se nám moc výsledkově nedařilo a trenér Bednář nás zkusil dát znovu dohromady. Vypadá to, že se to vyplatilo a naše hra je lepší. Zkusili jsme si, jaké je to hrát s někým jiným a získané zkušenosti teď využíváme v naší lajně. To, že jsem dal poslední dobou nějaké góly, je o práci celé formace. Pomůžeme si, podpoříme se, dokážeme si dobře přihrát, dobře se pohybujeme a o tom to je. 

V sobotu vás čeká od 17:30 hodin na zimním stadionu v Kutné Hoře zápas s Neratovicemi, které vás vyřadily v loňském play off v semifinále. Budete brát utkání jako odplatu? 
Určitě to jako odplatu nebereme. Hrajeme novou sezonu a stará je uzavřená, i když skončila tak, jak skončila. Potřebujeme v zápase s Neratovicemi bodovat, ale víme, že soupeř moc bodů nemá a půjde určitě do zápasu s tím, že jsme nováček, stejně jako oni a bude chtít nějaké body získat také. Očekávám typický neratovický hokej, který je hodně tvrdý a určitě nám nedají nic zadarmo. My zápas ale musíme zlomit na svou stranu a zvládnout ho, a to jak fyzicky, tak takticky. 

Na co byste pozval diváky, aby na sobotní duel dorazili? 
Určitě bych je chtěl nalákat na náš hokej. Každý se může podívat na naše výsledky, obzvláště na naše výsledky na domácím ledě pro domácí publikum. Celý náš tým hraje na zimním stadionu v Kutné Hoře velmi rád. V dosavadním průběhu letošní sezony nám diváci vytvořili vždy skvělou atmosféru a chtěl bych je proto všechny pozvat na sobotní zápas. Můžu za tým slíbit, že dáme do utkání vše, porveme se o tři body a věřím, že se jim náš hokej bude líbit.