Iracionální jednání bylo ovlivněno silnou emoční vazbou vycházející ze vztahů s poškozeným. Tak se psycholog Petr Vavřík ve středu 24. dubna vyjádřil v jednací síni Městského soudu v Praze k osobám bývalé pedagožky z Prahy a kutnohorské zubařky, které podle vlastních tvrzení předloni v říjnu pomohly léčiteli „odejít domů“ – tedy spáchat sebevraždu.

Jejich víra v reinkarnaci, ezoterické vidění světa i další prvky spirituality se podle jeho úsudku původně nevymykaly běžnému náboženskému přesvědčení.

Kontakt se zdatným manipulátorem usilujícím o moc, své zisky a sledujícím vlastní zájmy (jak znalec vnímá zesnulého léčitele), pak vedl až k posunu do úrovně sektářského fanatismu se ztrátou kritičnosti a absolutním přejímáním stanoviska obdivované osoby – léčitele – bez racionální korekce.

Znalec míní, že pod vlivem charismatického člověka s manipulativní zdatností se tyto osoby dostaly do jeho vleku, přejímaly jeho hodnoty i stanoviska – a byly ochotny plnit jeho příkazy. Bez schopnosti podrobovat je rozumové kontrole, tím méně vzdorovat.

Byť v případě projednávaného skutku znalec Vavřík připustil, že souzená zubařka, ač velmi silně závislá na poškozeném, se poslechnout instrukce ke spoluúčasti na úmrtí léčitele „do určité míry bránila“. Ale současně chtěla vyhovět a do určité míry ho měla ráda.

Z pohledu obou žen byl léčitel uctívanou autoritou, která se nejen nekritizuje, ale o níž se ani nepochybuje. Lze tak rozumět tomu, že se zapojily i do jednání směřujícího k účasti na jeho usmrcení, když to nařídil.

„Bylo motivováno poslušností a ochotou respektovat pokyny, ale i navazující vírou ve spirituální přesah,“ vysvětlil psycholog. Konstatoval, že toto počínání lze plně vysvětlit psychologickými mechanismy. „Nic patologického,“ poznamenal Vavřík.

K roli zubařky, která podle četných svědeckých výpovědí čelila ze strany léčitele i domácímu násilí a sexuálnímu zneužívání, na dotaz jejího obhájce Martina Bugaje uvedl, že šlo o extrémně zraňující zážitky – a její roli v případu je třeba hodnotit i z tohoto pohledu.

Posouzení osobnosti a motivačních procesů podle slov znalce z odvětví psychologie „dává psychologický smysl“. Základní závěr expertů, kteří vypracovali revizní posudek k soudem projednávanému případu vraždy léčitele, je však podle jeho slov psychiatrický.

Usmrceného léčitele Vavřík vnímá nevyrovnanou disharmonickou osobnost s psychopatickými rysy, která měla velmi silnou potřebu moci. Ta mu podle něj pomáhala „sytit se energií, vyrovnat se s vnitřní křehkostí a realizovat své cíle“.

„Choval se kořistně, nechával se obsluhovat, nedokázal si vytvořit vztah, který by byl symetrický,“ uvedl psycholog na jeho adresu. Současně připomněl, že se někdy choval jako dítě, zatímco jindy byl velmi panovačný.

Což se nevylučuje: nad infantilitou může být nadstavba dominance. Míní, že klíčová byly u něj potřeba moci, jež výrazně sytila vztahy k okolí, potřeba moci, touha ovládat, získat nadvládu – a také materiální zisky. Zřejmě mu prý sadistické jednání spojené s týráním a psychologickým nátlakem přinášelo rovněž „sexuální zisky“.

Jednotliví svědci ho však mohli poznat také v jiných – a to i značně odlišných souvislostech. „Byl velmi komplikovaný a hrál hry před okolím; někdy i před sebou,“ řekl znalec v rámci odpovědí na dotazy advokátů obžalovaných.

O léčiteli, byť ho nevyšetřoval, současně uvedl, že „nebyl blázen“ – dokázal totiž své jednání přizpůsobovat svým cílům. Podle hodnocení znalce Vavříka se léčitel mimo jiné projevoval jako dovedný organizátor, zdatný řečník se schopností pohotově reagovat a případně i posluchačům nabídnout, co chtějí slyšet.

Zvládal být přesvědčivý a získávat si i důvěru lidí s vyšším vzděláním a postavením. A dokázal ustoupit do pozadí tam, kde si nebyl jistý.Vystoupení znalce Vavříka v přeplněné jednací síni číslo 114 se protáhlo – zejména kvůli jeho „grilování“ velmi konkrétními dotazy advokátů; nechybělo ale ani někdy i značně detailní probírání práce psychologa a jejích postupů.

Výslech psychologa nakonec bez 15 minut trval pět hodin – když i obžalované například rozesmála jedna z Bugajových otázek (zjevně směřující k porovnávání různých znaleckých posudků): „Může d*bil vystudovat vysokou školu?“ Naopak se nikdo nesmál ve chvíli, kdy znalec s obtížemi odpovídal na otázku, kdy a jako konzultoval své závěry s psychiatrem.

Hovořil o e-mailové korespondenci, což označil za soukromé zprávy.Znalec také připomínal, že má vysvětlovat něco, o čemž už v soudní síni několikrát mluvil. Proti tomu se ohradila i státní zástupkyně Jana Murínová.

Předsedkyně senátu Daniella Sarah Sotolářová nicméně konstatovala, že ona už rezignovala – než by se dohadovala, zda je v otázce nějaké slovíčko navíc, považuje za rychlejší, když se advokáti zeptají a znalec odpoví.

Pozornost dále vyvolala například jeho slova o tom, že svůj posudek psal i v době, kdy na sklonku prosince pobýval 14 dní ve Spojených státech, a tudíž v té době neměl spis po ruce. V lednu pak měl k dispozici celý spis.

Na dotaz, proč si v té době neposlechl dodatečně doplněnou jedinou zvukovou nahrávku projevu léčitele, řekl, že už měl psychologický profil léčitele napsaný a neočekával už nic podstatného.

„Profil není vědecká práce – a takové zadání jsem zadání ani neměl,“ uvedl. Přesto trvá na tom, že měl dostatek podkladů, které postačovaly – a vytvořený profil je zcela v pořádku. „Já nejsem primární hodnotitel spisu,“ řekl s tím, že jeho úkolem je přinést do spisu nové poznatky k vyšetření a jeho interpretaci.

Klíčový nicméně bude zejména výslech psychiatra k příčetnosti obžalovaných. Právě psychiatři totiž hodnotí rozpoznávací a ovládací schopnosti, což je pro trestní zásadní.

Klíčový výslech psychiatra

Klíčový je nicméně zejména výslech psychiatra Ladislava Hosáka z Hradce Králové; mimo jiné k příčetnosti obžalovaných. Právě psychiatři totiž hodnotí rozpoznávací a ovládací schopnosti, což je pro trestní senát zásadní kvůli rozhodování o vině i případném trestu.

U zubařky psychiatrický posudek hovoří o depresi (což se řešilo i v Psychiatrické nemocnici Šternberk), poruše přizpůsobení a posttraumatické stresové poruše. I s úzkostmi, sebeobviňováním a myšlenkami na sebevraždu. Rozpoznávací schopnosti byly zachovány, ovládací mírně sníženy, ale jen nepodstatně. Doporučit lze ambulantní psychiatrické léčení, a to podle Hosákových slov ke zmírnění možnosti opakování recidivy depresivní epizody.

Znalci z odvětví psychiatrie nicméně odmítají diagnózu označovanou jako indukované poruchy s bludy, o níž hovoří jeden z dřívějších znaleckých posudků vyžádaný obhajobou. Zdůvodňují to tím, že léčitel bludy netrpěl, takže je ani nemohl na nikoho přenést. Představa, že vytvořil „nové náboženství“, nemůže být bludem – on je totiž skutečně vytvořil.

A zpět k samotné obžalované: bez odborné pomoci by se sama bludů nedokázala rychle zbavit – a to v krátké době mezi úmrtím poškozeného a oznámením věci na policii.U souzené pedagožky se podle psychiatrického posudku rozvinula rok po posuzovaném činu porucha přizpůsobení; uvědomovala si, co způsobila všem okolo a co jí hrozí. I v jejím případě se pak objevovaly například myšlenky na sebevraždu.

V době činu však někdejší pedagožka byla podle ústavního psychiatrického posudku duševně zdráva – a rozpoznávací i ovládací schopnosti byly plně zachovány, uvedl Hosák. Ochranné léčení znalci tentokrát nedoporučili. I v jejím případě omítli diagnózu indukované poruchy s bludy podle dřívějšího posudku vyžádaného obhajobou – a to se stejnými argumenty jako v případě zubařky.

I následné dotazy byly obsáhlé, když advokát Bukvaj přinesl do jednací síně odborné publikace o psychiatrii, hledaje doklad, že léčitelovy představy bludy být mohly. Z psychiatrického pohledu, jak pak Hosák vysvětloval, prý není bludem, jestliže se považoval či prohlašoval za Ježíše i jeho otce, za Lucifera či za Putina, když k tomu došlo v rámci náboženského hnutí a jestliže věc má náboženskou dimenzi i v tom, že ostatní členy společenství dokázal o této identitě přesvědčit. Bludem by prý bylo, kdyby si vymyslel třeba představu, že je chobotnice (o čemž by ale asi sotva koho přesvědčil) – a bludem by bylo i to, kdyby o své představě, že je Ježíš, nedokázal přesvědčit členy komunity…

Pokračovat v této debatě se v jednací síni bude někdy příště. Soudkyně Sotolářová odročila hlavní lícení na 27. května, kdy dojde na čtení listinných důkazů a měla by zaznít nahrávka s hlasem zesnulého léčitele, kterou dodatečně obstarala a zaslala znalcům žalobkyně Murínová. Profesor Hosák dá dodatečně vědět, zda bude moci v tomto termínu přijet na pokračování debaty s advokáty o tajích psychiatrie – a pokud ne, bude se hledat datum dalšího jednacího dne.

Pak už by hlavní léčení v kauze vraždy léčitele mělo spět do finále: k závěrečným řečem (kdy vedle advokátů zřejmě obsáhleji promluví i souzená zubařka) a pak k vyhlášení verdiktu. Ať však bude rozsudek jakýkoli, kauza jistě ještě postoupí k Vrchnímu soudu v Praze: z podnětu odvolání přinejmenším jedné ze stran.