Ti (a nejen oni) dodnes na velké natáčení vzpomínají. Kdo se totiž může pochlubit, že viděl upalování Husa na hranici, nebo kázání v Betlémské kapli? Pro tyto scény si filmový štáb tehdy propůjčil louku v lokalitě na „Rovinách", kapli Božího těla u chrámu sv. Barbory a další lokality.

Snímky z natáčení velkofilmu naleznete ve fotogalerii. . Fotografie poskytli čtenáři a bývalí komparsisté. Do redakce přišlo několik set snímků. Muselo proto dojít k značnému výběru. Některé  fotografie se navíc vlivem toho, že si komparsisté snímky mezi sebou posílali, v jednotlivých e-mailech rozdvojovaly. U snímků je tak uvedeno, kdo foto zaslal.

V pátečním Kutnohorském deníku se dočtete i vzpomínky jednotlivých komparsistů na krásné, ale mnohdy náročné natáčení.

Trojdílný snímek Jan Hus je významným příspěvkem České televize k 600. výročí upálení Mistra Jana. Režie filmu se ujal Jiří Svoboda podle scénáře Evy Kantůrkové. Hudbu složil Michael Kocáb.

Záměrem tvůrců bylo zobrazit Husa jako člověka, jehož motivace a životní postoje budou srozumitelné v kontextu dnešní doby a pro současného diváka. „Titulní hrdina je zakořeněný v jihočeské vesnici, kam se vrací. Umí se bavit a žertovat. Je důvěřivý a má přátele, z nichž jen někteří jsou skutečně dobří. Není planý moralizátor, o každé výzvě uvažuje," charakterizoval ho Svoboda.

V hlavní roli se představí herec Matěj Hádek. V dalších rolích se pak objeví například Milan Kňažko, Vladimír Javorský, Marika Šoposká, Michal Dlouhý a Jan Dolanský.

Film vznikl za 63 natáčecích dní za účasti dvou tisíc komparzistů. Kromě Kutné Hory štáb navštívil i Anežský klášter, středověký skanzen Řepora, hrady Křivoklát, Lipnici nad Sázavou, Karlštejn, Zvíkov, Kost, Švihov a Točník. Bylo ušito 1500 kostýmů a vzniklo přes 1200 rekvizit včetně kopií ručně psaných dokumentů a knih. Mezi největší rekvizity se řadí vybavení sálu kostnického koncilu amfiteátr vyřezávaných stěn a křesel, včetně tří trůnů pro císaře a kurfiřty. Rozpočet činil 45 milionů korun plus interní plnění České televize.

Tragický osud Jana Husa byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954, kdy byl jeho výklad poplatný ideologii. Hus se tu jevil jako fanatický vůdce potlačených lidových mas a jako sociální a národní reformátor.

Spisovatelka a historička Kantůrková se odkazem Husa zabývala řadu let. Její román o něm poprvé vyšel v samizdatu. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a dvou, později dokonce tří papežů. I Zikmund je tu jiný: není to „šelma ryšavá" škodící Čechům, ale nadaný politik, usilující o zklidnění evropských rozporů a o překonání církevní krize.

Ctižádostí scenáristky bylo popsat Husa jako živou postavu bez schematizujících příměsí. „Hus by měl zazářit ve skutečné, žádným dodatečným výkladem nezkreslené podobě. Jen tak se totiž dá pochopit smysl jeho reformátorství a význam na zlomu věků," řekla.

První díl snímku bude uveden na kanále ČT1 dnes ve dvacet hodin. Na pokračování pak diváci nebudou muset čekat dlouhou. Další díly budou uvedeny zítra a v neděli ve stejný čas.