Expozice se pokusí uchopit v Česku kontroverzní téma Tovaryšstva Ježíšova, přiblížit jádro jezuitské duchovní cesty a podat návod, jak dojít k proměně civilizací znaveného a zaslepeného člověka v bytost otevřenou a vysoce citlivou vůči skutečnosti. Při čtení stručných a trefných jezuitských textů by měl návštěvník podle autorů instalace zakusit osobitost jezuitské duchovnosti.

V rozsáhlé budově Jezuitské koleje nezůstalo po příslušnících tohoto řádu prakticky nic až na prostor – typicky vzdušný a čistý, s velkoryse modelovanými chodbami, síněmi a pokoji. Záměrem autora výstavy Davida Bartoně je dát návštěvníkovi šanci zamyslet se nad hlubším smyslem každodenních věcí. Lidé stoupající vzhůru po schodech severního křídla by měli cestou potkat sami sebe. „Zakusit skutečnost ovšem může člověk jenom sám za sebe, a proto se mu plátna nabízejí ke čtení jen na úzké cestě vzhůru," poznamenal Bartoň.

Jezuitský řád byl velmi mocnou a precizně uspořádanou organizací, která měla velký vliv na obrodu katolické víry a nesmazatelnou stopu zanechala v kultuře řady evropských zemí. Vyvolávala však i silnou nevraživost na mnoha stranách – u představitelů jiných konfesí i u mnohých zastánců katolické víry. V dobách národního obrození byli jezuité – podle názoru dnešních historiků mylně – obviňováni z podpory germanizačních snah.

Mnohaletá obnova hlavní budovy Jezuitské koleje v Kutné Hoře, kde dnes sídlí galerie, si vyžádala půl miliardy korun. Část peněz poskytla EU a část kraj. Stavbu rozlehlé kolejní budovy zahájili jezuité v roce 1667. Zrušení jezuitského řádu v roce 1773 pak znamenalo převod koleje do vojenské správy. Vojenskému účelu budovy sloužily až do roku 1997, byly v nich především sklady.