Historické dokumenty představily také tresty z dob první republiky

Cílem výstavy bylo poukázat na bohatou historii obce a také činnost místních spolků, jako je sbor dobrovolných hasičů nebo místní odbor přátel fotbalové Slavie Praha. Zároveň výstavou obec složila poctu Pavlu Kyzrovi, který se rozhodl ze zdravotních důvodů na funkci kronikáře rezignovat.

Když historie baví

Pro Kyzrovi je kronikaření rodinným řemeslem. „Tuto funkci jsem přebral po svém otci. Ten spravoval opatovickou kroniku až do padesátých let, poté jsem práci převzal po něm já. Protože otec měl přístup k obecním dokumentům, četné zápisy tvořily tenkrát třeba přepisované protokoly," řekl Pavel Kyzr.
Záznam historie je pro něj velikým koníčkem. „Dokonce tvořím kroniku naší rodiny. Mám připravený také strom pro záznam rodokmenu. Tady jsme s historií naší rodiny skončili někdy v době napoleonských válek," popsal svůj zájem o dějiny nejen obce a spolků, ale i vlastní rodiny kronikář.

Přiznal, že vytváření kroniky je značně náročné, a to nejen finančně – obzvlášť poté, kdy se od psaných záznamů postupně přešlo na foto- a videozáznamy, ale i časově.

Zažloutlé stránky v té nejstarší jsou popsány zdobným rukopisem. „Tehdy se psávalo inkoustem, i můj otec jím psal. Záznam potom nevybledne," řekl kronikář. Jeho vlastní pozdější zápisy už jsou psány klasicky – propiskou. „Kronikář musí psát čitelně. V té první je ještě vidět tehdejší krasopis. Často ale v záznamech nacházím hrubky," dodal 
Kyzr se smíchem.

Dobová cenzura

Nejstarší záznamy v kronice Opatovic I sahají až do roku 1887. „Tenkrát byly události 
z jednoho roku zaznamenané třeba jen na jednom listu. Jednalo se o popis roku, že byl třeba suchý, málo úrodný, kdo zemřel, kdo se narodil a podobně," vysvětlil kronikář 
v průběhu prohlídky.

V kronice jsou patrné stopy po lepidle, kdy některé ze záznamů byly přelepeny. „To víte, už tenkrát existovala cenzura," prohodil Pavel 
Kyzr. I on sám se musel později s cenzurou potýkat. „Museli jsme ukazovat, co jsme zapsali. Nic, co by vrhalo špatné světlo, se v kronice nesmělo objevit," uvedl.

Tresty z dob první republiky

Značnou pozornost vzbudila kniha velikého formátu, kde na zažloutlých listech byly zaznamenány veškeré přestupky, většinou krádeže. „Tady je třeba několik příslušníků jedné rodiny, všechno jsou to krádeže," dodal s úsměvem Kyzr.

A trest za krádež z první poloviny minulého století? Třeba po dobu jednoho roku každých čtrnáct dnů v novém měsíci dodržet půst! „Tady obec vždy obdržela příkazy 
k zapsání do záznamu trestů a ty se poté zanášely do trestního rejstříku," vysvětlil zaznamenávání přestupků Pavel Kyzr.

Kromě kroniky a archiválií obce zhlédly více než dvě desítky návštěvníků také četné fotografie dokumentující činnost místních hasičů nebo členů slavistického oddílu, ve kterých Pavel Kyzr také působí. „Staří lidé nad záznamy prosedí třeba dvě hodiny," řekl kronikář na závěr.