Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hrdý Budžes vyprodal sál

Kutná Hora/ Ohlédnutí za úspěšným divadelním představením na prknech Městského Tylova divadla. Tak takoví jsme byli… A už nejsme?

21.1.2008
SDÍLEJ:

Z představení Hrdý Budžes v Tylově divadle.Foto: DENÍK/René Svoboda

Na období husákovské normalizace si zavzpomínalo vyprodané hlediště Tylova divadla v Kutné Hoře. Bohudík jen v obrazech se nám vrátila doba, jejíž absurdita, trapnost a marasmus pro〜nikly národu až do morku kosti. Doba čistek i rozjásaných průvodů…

Ve slavné inscenaci příbramského divadla Hrdý Budžes excelovala samozřejmě Barbora Hrzánová. Diváci měli rovněž mož〜nost poznat autorku literární předlohy a následné dra〜matizace Irenu Douskovou, byť jen krátce před začátkem představení při malém interview.

Hra si získala pověst veliké legrace. A skutečně, také hlediště divadla se co chví〜li otřásalo salvami smíchu. Je to logické, neboť autorka nahlíží na zmíněnou dobu také s humorem. Navíc Barbora Hrzánová je v roli osmileté Helenky, která komentuje dění kolem sebe, prostě neodolatelná.

Avšak vnucuje se otázka, proč a čemu se vlastně smějeme. Proč má tato hra tak obrovský úspěch? Je v tom nostalgie? Nebo potřeba katarze po napětí z té doby, která je pořád v nás? Nebo nám tento divadelní zážitek dopřává pocit dodatečného vítězství nad režimem, který nás kdysi drtil? A nebo je v tom něco jiného? Jednoznačná odpověď asi není možná. V tom smíchu publika bude směsice nejrůznějších důvodů i pocitů.

Avšak vtírá se ještě jeden důvod. Nesmějeme se i proto, že je tato hra pořád aktuální?
V knížce i ve hře je několik důležitých linií. Některé z nich jsou už bohudík věcí minulosti. Například je to probíhající čistka v „ničínském“ divadle, kde má angažmá také Helenčina maminka i nevlastní otec Pepa. Skupina kariéristů se chápe nové normalizační příležitosti a vyštve skupinu hereckých kolegů, včetně Helenčiných rodičů. Naproti tomu roztomilé dětské shánění vánočních dárků, to bude aktuální pořád…

Rozhovor se spisovatelkou Irenou Douskovou

Skromná a sympatická autorka Hrdého Budžese přijela do Kutné Hory pozdravit publikum a odpovědět na pár otázek. Následující rozhovor se odehrál v kanceláři divadla. Poté následovalo krátké vystoupení „před oponou“. Irena Dousková viděla z kutnohorského představení jenom kousíček, ostatně tuhle hru zhlédla už mockrát. Odebrala se tedy do pokoje hotelu Mědínek, aby měla klid na psaní. A tak je docela možné, že příští úspěšné dílo této spisovatelky bude mít v rodném listě také Kutnou Horu.

Moje první otázka se týká problému, jak zobrazovat dobu normalizace. Ve Vaší knížce Hrdý Budžes na jednu stranu tuto dobu vůbec nešetříte, zobrazujete její absurditu i zvláštní krutost, na druhou stranu působí celé dílo velmi poeticky – především díky postavě Helenky, která si díky své dětské naivitě, fantazii a také inteligenci dokáže svět kolem sebe ozvláštňovat. Nebála jste se, že bude vaše kniha vyvolávat nejen odpor vůči té době, ale také určitou zvláštní nostalgii?

No já jsem příliš výtek tohoto druhu nezaznamenala. A jsem přesvědčena, že oprávněně. Pro mě jsou to dvě různé věci. Pokud je v té knížce nějaká poezie a také humor, protože podle mne tyto dvě věci spolu souvisí, tak to vzniká skrz pohled dítěte a tyká se to světa divadla a třeba postavy dědečka. Ale není to žádná idealizace té doby nebo nostalgie po ní. A jsem přesvědčena, že většina lidí to tak chápe : pod tónem humoru je velký smutek z té doby. A přes svět dospělých to zasahovalo duši dítěte.

Kutná Hora dnes večer, řečeno s trochou nadsázky, žije Hrdým Budžesem. Ale neměli bychom zapomenout, že na vašem kontě je více knížek. Když se v tomto momentě ohlédnete: které z nich si vážíte nejvíc ?

To je těžká otázka. Člověk má obvykle úzký vztah k tomu, co píše právě teď, protože má pocit, že to bude to nejlepší. Ale když nad tím přemýšlím, tak právě Hrdý Budžes měl pro mě význam zásadní, a tak mám k této knížce silný vztah. Ale vedle toho můžu jmenovat třeba svoji prvotinu Goldstein píše dceři, která je hodně autobiografická. A nebo sbírku povídek Čím se liší tato noc… Ale jinak musím říct, že si pro sebe žádné pořadí knížek nedělám.

 

Kdo z ostatních literátů, a je jedno, jestli minulých nebo současných, našich nebo cizích, vás nejvíce ovlivnil. ? A třeba ovlivňuje dodneška ?

Já bych nerada jmenovala jednoho autora, to se mi ani nezdá dost možné. Já bych to spíš rozdělila na jednotlivé etapy. V dětství jsem hrozně ráda četla pověsti – ať to byly Jiráskovy Staré pověsti české nebo ty Wenigovy. A také třeba knihy Boženy Němcové. V tom mě ovlivnil můj dědeček - vesnický pan řídící - a stihla jsem to přečíst dřív, než nám podobné texty zprotivila povinná školní četba. Později, v letech gymnaziálních, to byla asi hlavně poezie a vedle toho například ruská klasická literatura, Dostojevskij a ti ostatní. A také pražská německo židovská literatura – Werfel, Kafka atd. Ta obliba se s lety trošku mění, ale některá jména samozřejmě zůstávají. Dnes patří k mým nejoblíbenějším autorům také I.B. Singer, Ch. Potok nebo Joseph Roth… Ale těch jmen by bylo ještě mnohem víc.

Když se dnes díváte na své děti, nacházíte v nich podobnost s tehdejší Helenkou Součkovou z Hrdého Budžese ?

Nedá se říct, že Helenka jsem já. Ale když na tuhle hru přistoupím a připustím, že něco ze mne v ní je, tak se asi některé její rysy odráží i v mých dětech. Ale podobná kombinace inteligence a naivity je vlastní mnoha dětem. A také fantazie a smysl pro humor. Zaplaťpánbůh!

Na čem nyní pracujete ?

Teď jsem po nějaké době na úplném začátku, protože jsem teprve na podzim dokončila dramatizaci svojí knížky Oněgin byl Rusák. Rozepsala jsem povídky a doufám, že z nich vznikne knížka. A také jsem se po letech vrátila k poezii. Uvidíme, kdy a co z toho bude…

 

IRENA DOUSKOVÁ vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V současnosti působí jako spisovatelka na volné noze. Žije v Praze.

Na počátku devadesátých let vydala sbírku básní Pražský zázrak (Spolu s L.Lomovou, J.Reinischem a P.Ulrychem). Její prozaická prvotina je román v dopisech Goldstein píše dceři. Druhá kniha Hrdý Budžes zaznamenala značný úspěch zejména díky divadelnímu zpracování s Bárou Hrzánovou v hlavní roli. Její třetí kniha nese název Někdo s nožem, dále se věnuje žánru povídky: sbírky povídek Doktor Kott a Čím se liší tato noc. Na knihu Hrdý Budžes autorka navazuje prózou Oněgin byl Rusák.

 

21.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Děti z mateřinky prožily den plný strašidel.
18

OBRAZEM: Děti z mateřinky prožily den plný strašidel

Čtyřiadvacetiletá řidička havarovala na motocyklu.
2

Čtyřiadvacetiletá řidička havarovala na motocyklu

Okresní fotbalový výběr z Kutnohorska nenašel v Poděbradech přemožitele

Kutnohorsko /FOTOGALERIE/ - Výbornou výchozí pozici do jarních odvet soutěže meziokresních výběrů kategorie U11 vybojovali zástupci Kutnohorska. Pod hlavičkou Okresního fotbalového svazu Kutná Hora porazili ve středu 11. října na turnaji v Poděbradech všechny tři soupeře.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Kandidátní listina bez žen? Ve středních Čechách mohou voliči najít jedinou

Střední Čechy – O křesla v Poslanecké sněmovně se ve Středočeském kraji celkem – na všech 26 kandidátních listinách, které nyní voliči nacházejí ve svých poštovních stránkách – uchází 754 kandidátů, jejichž průměrný věk dosahuje 46,4 roku. Z nich je 210 žen (tedy 27,85 procenta). V jejich případě činí průměrný věk 47,1 roku.

Brankář Sršňů David Jelínek: Klíčový byl náš třetí gól

Kutná Hora - Hokejové derby v rámci krajské ligy mužů zvládla lépe Kutná Hora, která porazila Čáslav 4:1. Jedním z hrdinů zápasu byl kutnohorský brankář David Jelínek, který za svá záda propustil pouze jednu střelu Čáslavi a výrazně tak přispěl k výhře Sršňů. I proto je borcem víkendu právě brankář Kutné Hory.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení