Osud téměř všech venkovských kin se však v průběhu uplynulých dvaceti let uzavřel.

Už krátce po listopadu skončilo kino v Červených Janovicích. Objekt získal v restitucích původní majitel, jenž neměl na provozování biografu zájem. V prvních letech po převratu se kino proměnilo v second hand, v současné době je tam restaurace. Místní dodnes vzpomínají na to, že červenojanovické kino si v ničem nezadalo s městskými. Nechybělo zde stupňovité hlediště a dokonce ani širokoúhlé plátno. Po obojím dnes není ani památky.
Dalším z kin, které ukončily provoz, bylo malešovské. Zde se ale na rozdíl od Červených Janovic promítalo v klasickém sále s rovnou podlahou, hlediště tvořily obyčejné židle vyrovnané do řad. Také tento objekt sloužil jistý čas jako restaurace.

Je to „o penězích“

Všechny parametry opravdového kina měl naopak biograf v Uhlířských Janovicích. Ten přestal promítat v polovině devadesátých let. Od té doby je budova v Jungmannově ulici veřejnosti nepřístupná. Poslední dobou se hovoří rovněž o přestavbě na restaurační zařízení. Objekt není majetkem města a podle starosty Jiřího Buchty není naděje, že se kino v Janovicích někdy obnoví. „Někomu možná kino chybí, mně ne,“ přiznává Buchta. Jak připomíná, provoz kina je velmi drahá otázka. „Chce - li dnes menší město nebo obec provozovat kino, nebude to levná záležitost. V dnešní době, kdy se filmy stahují z internetu a technika jde neustále dopředu, by byla stavba nového kina ve městě dosti nákladnou akcí,“ konstatuje.

Naposledy v roce 1998 promítalo kino v Ratajích nad Sázavou. I na tuto sezonu zavzpomínal starosta Luboš Kubát. „Tehdy se promítalo za podmínky, kdy jsme padesát procent z vybraného vstupného odváděli jako poplatek za půjčení filmu. Promítalo se pouze o prázdninách a pouze tři dny v týdnu.

Průměrná návštěvnost byla třicet šest diváků a cena lístku byla dvacet korun. Za jedno promítání jsme tedy utržily sedm set dvacet korun a z toho tři sta šedesát odvedli jako nájem,“ vypočítal starosta. Za prázdninovou sezonu byla podle něj ztráta kina dvacet tisíc korun. „Rok na to se změnily podmínky pronájmu filmů a cena za zapůjčení filmu byla dva tisíc korun bez ohledu na vybrané vstupné. Tím byl ukončen provoz kina,“ připomněl Kubát, co definitivně rozhodlo o ukončení promítání. „Můžeme s uzavřením kina nesouhlasit, můžeme proti tomu reptat, ale pokud nejsme schopni dofinancovat ztrátu, tak je to to jediné, co proti tomu můžeme dělat,“ zahrál si poté Luboš Kubát na Járu Cimrmana.

Vzhled kina včetně venkovního nápisu si však ratajský biograf zachoval téměř do dnešních dní. Teprve před několika týdny mohli návštěvníci zaznamenat změnu, když první hosty přivítal zbrusu nový klub Pivovárek. Za jeho vznikem stojí majitel ratajského klubu Čtrnáctka a provozovatel kulturních akcí Ota Kmínek. Ten, kdo znal vnitřní prostory před přestavbou, je nyní jen stěží poznával. Podlaha se „narovnala“ a v zadní části sálu se vytvořila terasa. Sál má za sebou také křest v podobě koncertu skupiny Žlutý pes, který se konal v polovině května.

Jak Luboš Kubát poznamenal, Pivovárek nebude jen hudebním klubem, ale také klubem divadelním a v případě potřeby prý i promítacím sálem. V takovém případě, jak starosta tvrdí, bude možné sál vybavit mobilní šikmou podlahou. „Předpokládá se, že v prostoru vznikne mobilní elevace, která se v případě potřeby rozloží. Je jisté, že to nebude hned, ale víme, kde to funguje a jak, a to je podstatné,“ nechal se slyšet starosta.

Otevření kritici nejsou

Ohlasy na přestavbu kina jsou vesměs kladné. „Prozatím se nenašel nikdo, kdo by přišel a řekl, že to, co se v Pivovárku udělalo, je špatně. Tím ale nevylučuji, že to může někdo říkat za zády a jistě s chutí,“ prohlásil Luboš Kubát.

Už druhou sezonu nefunguje kino v sokolovně ve Zbraslavicích. Starosta Ondřej Havlovic vyjmenoval hned několik důvodů, proč muselo být uzavřeno. Tím hlavním je však skutečnost, že promítání pomocí zastaralé technologie, která zde byla k dispozici, není v současné době povolené. Obnovení kina je podle starosty v současné době vyloučené. „Všechno jsme odtamtud vystěhovali, zlikvidovali. Kdyby se mělo kino obnovit, muselo by být na takové úrovni, na jakou obec určitě prostředky nemá,“ sdělil starosta. Problém spočíval také v tom, že prostory pro promítání si obec pronajímala od Obce sokolské, a vzájemná spolupráce obou organizací poměrně vázla. Jak starosta tvrdí, v poslední době také do kina chodilo málo diváků.
„Provozovat ano, investovat ne“

Chtělo by se napsat, že posledním, kdo „drží prapor“ venkovských kin na Kutnohorsku, je letní kino ve Vrdech. Ani to však již brzy nemusí být pravda. Nejenže obec k poslednímu červnu ruší kulturní a společenské středisko, které promítání organizovalo. Problémy jsou také se způsobilostí promítací technologie. „Už na začátku minulé sezony byly problémy s revizí toho zařízení, protože je moc staré. Pro letošní rok elektrorevizi ani kinorevizi ještě nemáme,“ popsal kritickou situaci starosta Vrdů Josef Herout. Pokud by revize dopadly dobře, bude biograf provozovat fyzická osoba na smlouvu o provedení práce. Ani pak ale kino nebude mít vyhráno. Od příštího roku totiž promítání filmů přechází na nový formát, který si vyžádá obrovsky nákladné modernizace. A starosta se netají tím, že obec do nich investovat nehodlá. „Chtěli bychom kino zachovat, ale v případě, že by to vyžadovalo investice, tak určitě ne,“ říká jednoznačně.