Proč jste změnili program Kocábky na jedno odpoledne a večer?

Je to pokus, jestli jednodenní festival vyjde ekonomicky lépe, nesešlo se letos tolik peněz.A potom, příští ročník je jubilejní 25. a ten by měl být opět dvoudenní s větším počtem hvězd, které prošly uplynulými ročníky.

V minulých ročnících se objevily v programu i rockové kapely? Vymizel tento hudební žánr definitivně z Kocábky?

Není to záměr, určitě se necoutryové žánry na Kocábku vrátí.

Jaký máte z festivalu po čtyřiadvaceti ročnících pocit? Nechybí vám třeba některý rok motivace nebo energie do jeho pořádání?

Energie ubývá vždy s blížícím se termínem. Když to ale vyjde a lidi jsou spokojený, vrátí se chuť do pořádání dalších ročníků.

Od čeho je vlastně odvozen název festivalu?

Kocábka je původní píseň Brzdařů, která zní na každém ročníku jako „zahajovací píseň“.

Vidím na programu stálice festivalu jako Johnny Cash Revival, Trampoty, Wyrton nebo Brzdaři. Co nováčci? Na koho se mohou letos diváci těšit?

Co je to nováček?Mladá perspektivní kapela letos není, ale poprvé tu bude hrát třeba Posázavský Expres, Pacifik a Rangers.

Mohl byste nám je přiblížit?

Myslím, že netřeba, jsou to kapely, které na naší countryové scéně působí řadu let a jsou to již legendy.

Co je největším nepřítelem folk, country, tramp a bluegrassového festivalu?

Samozřejmě počasí, když je akce pod širým nebem. Nebudu si stěžovat na diskotéky, televizi, nebo jiné atrakce. Lidé, kteří tomuto propadli by stejně nepřišli. A těch , kteří dají přednost atmosféře živého koncertu je stále dost.

Na co se Vy osobně letos těšíte?

Já jako pořadatel si nemám moc času vychutnat jednotlivé kapely, ale snažím se sledovat celkovou atmosféru, jestli jsou muzikanti i posluchači spokojeni. Nedá se zavděčit všem, ale pokud převládají kladné ohlasy, je to fajn. Ale k otázce: nejvíc se těším na Rangers.

Sám jste hodně angažovaný právě v hudbě a hrajete v několika kapelách. Jak vidíte vývoj těchto hudebních žánrů, které defilují právě na Kocábce?

Vývoj jde určitě správným směrem, dnes je to úplně o něčem jiném, než v našich začátcích. Dnes je bezproblémový přístup jak k americkému repertoáru, tak ke kvalitním nástrojům a aparaturám, takže mladé kapely se nemusí „zdržovat“ nekonečným sháněním. Na druhou stranu už to možná není taková romantika.

Máte i letos připravenou pro diváky nějakou soutěž o hudební nosič?

Soutěž letos žádnou nepřipravujeme, sbíráme síly na jubileum.
S různými festivaly se v poslední době doslova roztrhl pytel. Vnímáte to jako konkurenci?
Ani ne. O významných festivalech víme a snažíme se nekolidovat si vzájemně s termíny. Pokud se vyskytne v okolí něco nového, nemělo by to příznivce Kocábky odlákat.

Když se řekne Kocábka, tak se Kutnohorákům automaticky vybaví park pod Vlašským dvorem. Výhledově se chystá jeho rekonstrukce s tím, že již nebude obnovena letní scéna v takovém rozsahu. Hodláte pak Kocábku přesunout na nové působiště nebo máte v záloze jiné řešení?

To budu řešit, až to nastane. Třeba ten rozsah, který parku zůstane bude stačit. Rozhodně by změna prostředí Kocábce hodně ublížila.

Co byste vzkázal čtenářům, kteří se chystají nebo rozmýšlejí, zda přijít?

Aby se nerozmýšleli a přijeli. Čeká je spousta dobré muziky, příjemné prostředí a vlídné zacházení.