Tento týden, ve čtvrtek 6. března, ji mohou diváci zhlédnout na jevišti kutnohorského Tylova divadla (TD). Budeme sledovat duel dvou královen, napsaný podle skutečných udá〜lostí. Anglická královna Alžběta I. a skotská královna Marie Stuartovna bojují o moc, čest, lásku a nakonec o holý život. Je to tragikomické a nadčasové podobenství o vzestupu, pádu i o pomíjivosti pozemských věcí a neuchopitelnosti těch ostatních.

Představení slibuje „velké divadlo“ (jako stvořené pro velký prostor TD) - s krásnými kostýmy a výraznými hereckými výkony.
V režii Petra Kracíka hrají Jitka Čvančarová, Zuzana Slavíková, kutnohorský rodák Rudolf Jelínek, Miloš Kopečný, René Přibil, Jan Révai a daší účinkující.
V představení také zazní píseň „Fotheringhay“, jejíž slova napsala sama Marie Stuartovna.

Jak to vůbec bylo s Alžbětou a Marií

Ocitáme se v Anglii 16. století. Proti sobě stojí dvě královny: anglická Alžběta I. a skotská Marie Stuartovna. Hlavním ohniskem sváru je anglický trůn, na který mají ( a zároveň svým způsobem nemají) obě právo. Ve hře jsou politické intriky, absurdita dějin, síla i slabosti jednajících osobností, sváry rozumu a vašnivých citů.

Alžběta I. je dcerou anglického krále Jindřicha VIII. a Anny Boleynové. Jako princezna by tedy měla na anglický trůn právo. Jenže Jindřich VIII. nechal Annu B. popravit a sňatek s ní prohlásil za neplatný. Alžběta byla sice v roce 1559 prohlášena královnou., ale její nepřátelé, katolická Evropa (a zejména papež) ji nepřestali považovat za levobočka. Asketická Alžběta byla obratnou političkou, nadřadila zájmy státu svému osobnímu životu. Dokázala využívat schopností svých rádců (ze〜jména Williama Cecila). Musela čelit vnitřním i vnějším nepřátelům – zejména hrozbě katolického Španělska. Její loďstvo však nakonec dokázalo neporazitelnou španělskou „Armadu“ porazit. Zvlád〜la i vnitřní nepřátele a zajistila Anglii stabilitu a rozvoj.

Marie Stuartovna byla dcerou skotského krále Jakuba V. Ten se dohodl s Jindřichem VIII. a slíbil ji Jindřichovu synovi Edwardu VI. (ten však po krátké vládě zemřel). V očích katolických Angličanů (i kat. panovníků) to byla právě ona, kdo měl právo na anglický trůn.

Marie se celkem třikrát provdala. Nejdříve za pozdějšího francouzského krále Fran〜tiška II. Jako skotská a francouzská královna představovala pro Anglii velké nebezpečí. Rozmařilá Marie měla však mnoho protestantských nepřátel i v samotném Skotsku. A protestanty i katolíky si popudila tím, že se po smrti Františka II. provdala za svého bratrance lorda Darnleye. Následné povstání sice potlačila, ale rozpadu manželství zabránit nedokázala. Když byl lord Darnley zabit, byl z vraždy obviněn královnin milenec, hrubiánský šlechtic Bothwell. Soud jej však omilostnil a Marie S. se za něj provdala. Svatba však nebyla v zahraničí uznána, navíc proti Marii propuklo další povstání. Vzbouřencům se podařilo Marii S. uvěznit v pevnosti Loch Leven a přinutit ji k podepsání abdikace na skotský trůn. Ve skutečnosti se M. S. až do smrti nepřestávala za skotskou královnu považovat.

Nyní se osudy Marie a Alžběty osudově ještě více protnou. Marie se podařilo z vězení uprchnout. Její malá armáda, kterou dala dohromady, však byla poražena a Marie uprchla do Anglie, kde spoléhala na pomoc příbuzné Alžběty. Byla však uvězněna. Alžběta se totiž bála jejího vlivu a také chtěla využít cenného vězně pro vyjednávání s katolickou stranou. Kolem uvězněné Marie se začali seskupovat odpůrci Alžběty. A navíc se v době španělského ohrožení Marie nešťastně zapletla do spiknutí proti Alžbětě. V pevnosti Fotheringhay byla odsouzena k smrti (Alžběta s podpisem rozsudku nepochopitelně váhala) a zde byla také 8. února 1587 popravena.
V pozdějších dobách získala aureolu katolické mučednice.

Vladimír Císař