Hlavním cílem „expedice“ složené z odborníků v čele s architektem Vítem Mlázovským, autorem projektu obnovy kostnice, bylo zjistit, zda v kryptě, vybudované na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století architektem Janem Blažejem Santinim – Aichlem, netkví původ nestability stavby kostnice, která se každým rokem o půl milimetru nakloní.

Mezi prvními slovy Karla Koubského, bývalého zaměstnance sedlecké farnosti a člena týmu, který po složitém zvednutí více než půltunového kamenného poklopu do krypty vstoupil, zaznělo, že Santinimu by patrně měla být vyslovena pomyslná omluva. Krypta byla totiž v až překvapivě dobrém stavu a naprosto suchá. „Jedná se samozřejmě teprve o první pohled, ale zdá se, že příčinu naklánění kostnice budeme muset hledat jinde,“ řekl.

„Neočekával jsem, že krypta bude příčinou naklánění kostnice, ale pro jistotu bylo třeba se o tom přesvědčit,“ dodal architekt Mlázovský.

Jak se potvrdilo, pod podlahou kostnice jsou uloženy lidské ostatky v rakvích. Kovové tabulky se jmény, o nichž se hovořilo, se však nenašly. Na podlaze krypty objevili badatelé jakési pouzdro, které připomínalo peněženku. Podle Karla Koubského staršího se z peněženky nakonec „vyklubal“ pravděpodobně zbytek modlitební knížky.

Podle archeologa Filipa Velímského byly lidské ostatky v poměrně vysokém stadiu rozpadu. „Rakve byly uloženy na dřevěných podstavcích. Jejich rozložení, stejně jako rozložení kostí, je s největší pravděpodobností přirozené. Pokud do krypty před námi někdo vstoupil, počínal si stejně pietně, jako my,“ uvedl Velímský.

Otevření prostor pod podlahou dalo také odpověď na celou řadu spekulací, o nichž se v souvislosti s kryptou mluvilo. Jak uvedl Aleš Pospíšil z Národního památkového ústavu, nepotvrdila se ani domněnka, že pod kostnicí se nachází jakási síť chodeb, ani spekulace o dalším podzemním patře kostnice.

O kovové skříňce neznámého původu, nacházející se podle georadaru pod podlahou u vstupních schodů do krypty, středeční otevření žádné nové informace nepodalo. Na její vyzvednutí by mohlo dojít v následujících týdnech, kdy se za účelem dalších informací o statických poměrech stavby připravuje vykopání sond u věžních pilířů kostnice.

Dalším úkolem odborníků bude nyní podle Karla Koubského staršího geodetické zaměření krypty, aby bylo tento prostor možné zapracovat do zmíněného projekt.

Před týmem stojí také úkol spravit kamenný poklop. Jeho dva rohy jsou totiž prasklé a při manipulaci s ním hrozí jeho rozpadnutí.