Slavnostní křest jeho novodobé repliky se uskuteční 
31. května v budově bývalé královské mincovny Vlašský dvůr v Kutné Hoře.

Kutnohorská mincovna hrála v domácím měnovém vývoji rozhodující úlohu především v období groše ve 14. a 15. století. Důlní stříbro představovalo jak nejvýznamnější zdroj drahého kovu pro výrobu mincí, tak i nejdůležitější exportní komoditu středověkého českého státu. Financování staveb Karla IV. bylo možné právě díky bohatství kutnohorských nalezišť.

Vlašský dvůr byl velice důležitý
„Sláva zdejší mincovny není spjata pouze se stříbrnými groši, ale i s později raženými tolary, které proto chceme blíže představit veřejnosti. Význam Vlašského dvora pro rozvoj českého státu je nezpochybnitelný, a proto byl také zařazen mezi mincovny, kterým letos vzdáváme hold," vysvětlil ředitel České mincovny Radek Šulta.

Na lícní straně repliky je ztvárněna polopostava císaře a krále Maxmiliána II. ve zbroji, který má na hlavě svatováclavskou korunu. Rubové straně mince dominuje dvouhlavý císařský orel s říšskou korunou. Zajímavostí je, že mince byla ražena s vyobrazením tohoto panovníka i po jeho smrti. Důvod objasňuje brožura, která je dodávána společně s každou replikou.

„Potěšilo nás, že Průvodcovská služba Kutná Hora, mohla převzít patronaci nad replikou Kutnohorského tolaru," konstatovala Ivana Vopálková, kutnohorská radní a jednatelka průvodcovské služby.

Slavnostní křest doplní svými přednáškami historik a odborný garant projektu Hold historickým mincovnám Petr Vorel a historik Eduard Šimek.
Přidá se i Praha nebo Kroměříž

Kutnohorský tolar je již druhou replikou historického platidla, kterou letos Česká mincovna v kolekci Hold historickým mincovnám vydala. Postupně budou představeny další repliky v Praze, Opavě, Olomouci a Kroměříži. Každá je vytvořena podle originální mince a vyražena z jedné trojské unce ryzího stříbra.